Článek
Vždy nevyléčitelně introvertní, nedůvěřivá, ale extrémně pracovitá a sebepřísná. Za dlouhou řadu jejích nedostižných projektů jmenujme aspoň Carollova Alenka v říši za zrcadlem, Příběhy dlouhého nosu Edwarda Leara, Vančurova Markéta Lazarová, věčné pokoušení Shakespearovým Králem Learem, inscenování poezie Morgensterna (Šibeniční písně), Skácela (Na dávném prosu), Seiferta (Staré ženy), i té lidové... Z "velkého divadla" se Eva Tálská v posledních letech vytratila, tím víc se soustředila na práci s neherci, mladými adepty Thálie ve Studiu Dům.
Tance bez mimiky, ale výrazové
Bývá mi trapně, že její umělecky mimořádně exponované projekty málokdy potkávám na festivalech tak proslulých, jakými jsou Divadlo evropských regionů v Hradci Králové nebo Divadlo Plzeň. Možná by tam její "ochotníci" příliš čněli nad produkcí profesionálních scén... A tak mne potěšilo, že Tance krále Leara pozvali na podzimní mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse v Ostravě. Jinde si na největší současnou žijící českou divadelní režisérku letos ani loni opravdu ani nevzpomněli.
Tance stvořila Tálská se svým věčným hudebním souputníkem Milošem Štědroněm a kromě výtvarníků Marie Jiráskové a Antonína Maloně je vše ostatní dílem členů Studia Dům. Sami navrhli a vyřezali hlavy loutek, sami jim propůjčují nanejvýš potlačená vlastní těla, aby dřevěný Lear i jeho dcery mohli ve vlastní mimické nehybnosti v příběhu vyniknout stejně jako jejich vždy slavní herečtí představitelé.
Tragédie uprostřed hluku
Třetí setkání Evy Tálské s Learem je příběhem odraným na kost jako porce jehněčího na královské hostině. Tragédie vladaře, který nahlédl vlastní omylnost až ve chvíli, kdy způsobené křivdy nestačí napravit, je navíc konfrontována s dnešním odlidštěným světem techniky a bezpohlavního hluku. Odcizení dere se v akcích technického personálu přímo na jeviště, stává se protipólem lhostejné současnosti k duchovním hodnotám lidstva předurčeného k vymírání.
Silná, vířivá inscenace lidiček k takovému odkazu nelhostejných!
Studio Dům Brno - Eva Tálská: Tance krále Leara. Režie Eva Tálská, dramaturgie Barbara Vrbová, hudba Miloš Štědroň, výtvarná spolupráce Marie Jirásková, Antonín Maloň, hlavy loutek navrhli a vyřezali členové Studia Dům.