Hlavní obsah

Svět je ve stavu změn a to vyhovuje naší hudbě, říká zpěvák Crime and the City Solution

– Praha

Crime and the City Solution, kteří vystoupí v pražském Lucerna Music Baru 21. června v rámci festivalu Prague Music Performance, patří do okruhu kapel pohybujících se okolo Nicka Cavea. Na otázky Novinek odpovídal jejich australský zpěvák Simon Bonney.

Foto: PMP

Crime and the City Solution

Článek

Byli jste jednou z prvních kapel, která vystoupila v Československu po sametové revoluci. Vzpomínáte si na to?

Pamatuju si Prahu v roce 1990, to byla doba změny a objevování, setkávání a proměny světů.

Proč jste se po deseti letech rozhodl obnovit Crime and the City Solution?

Připadalo mi to jako správná doba. Svět je teď ve stavu změn a to vyhovuje naší hudbě i mým zájmům.

Kapelu jste založil na konci sedmdesátých let. Proč se k nim stále vracíte a nezačnete jiný projekt?

Protože jsem vždycky dělal vedle hudby i další věci.

Jak jste hledal spoluhráče pro současné obsazení?

Jsou to přátelé, hudebníci, které jsem potkal dříve, spřízněné duše.

Připravujete po návratu na scénu novou desku, jako jste to udělal při předchozím comebacku, kdy jste nahráli American Twilight?

V Berlíně nahráváme nové album, které vyjde v roce 2023.

Texty jsou důležitou součástí vašich písní. Píšete napřed je?

Jestliže píši text, ale neskládám hudbu, pak myslím většinou na vyprávění. Jestliže píšu hudbu i text, tak píseň vzniká z interakce mezi nimi.

Považujete se na vypravěče?

Přitahuje mě koncept neutrálního pozorování, jaký můžete vidět v práci mediátorů i umělců. Neutralita je myslím špatně pochopená. Přístup skrze neutralitu a důvěru mi umožnil vidět věci, které by mi byly odepřeny, kdybych byl stranický.

Jaké to je vracet se k písním z osmdesátých let, které vznikaly v jiné době za jiné situace?

Myslím si, že současnost je vždy dialogem s minulostí a že cesta odtamtud sem je nyní velmi zřejmá. Mám rád analýzu kořenů a sledování procesů, odhalování kroků (a mikrokroků) od (často pozapomenuté) minulosti k (často mylně hodnocené) přítomnosti, představuje informační jádro mého pohledu na svět.

Jaké bylo začínat v sedmdesátých letech v Austrálii, když členové jiné australské skupiny Church mi říkali, že to byla kulturní pustina?

Domnívám se, že nepřátelské prostředí, jaké pro nás panovalo v Austrálii v sedmdesátých letech, často plodí velké umění.

Jaké bylo pro vás se přestěhovat do Londýna a pak do Berlína?

Nenáviděl jsem Londýn, jaký jsem poznal na počátku osmdesátých let, ale měl jsem rád jiná britská města. Berlín pro mě byl přívětivý a plný příležitostí.

Co pro vás znamenal film Nebe nad Berlínem, kde zní vaše píseň Six Bells Chimes?

Práce s (režisérem) Wimem (Wendersem), pozorovat, jak rozvíjí film, mi ukázala to, jak si já představuju hudbu, která je jako filmy. Wim mi reálně ukázal, jak být hudebník. Byla to klíčová událost na mé cestě hudebníka a také vhodné vyvrcholení daného obsazení.

Jak jste vnímal spojení s The Birthday Party Nicka Cavea a s berlínskými industrialisty Einstürzende Neubauten?

V době existence The Birthday Party jsem nehrál hudbu, takže jedinou vazbou byla předchozí kapela (jejích členů) Rowlanda (S. Howarda) a Micka (Harveye). Mezi Crime a The Bad Seeds (Nicka Cavea) a Neubauteny bylo víc propojení, protože spolu koexistovaly a měly společné členy.

Jste spojován s post punkem. Čerpal jste taky z country a blues?

Hodně mě inspirovali Willie Nelson, Steve Young, Townes Van Zandt, Waylon Jennings, Merle Haggard a také Ronnie Van Zandt

Chybí vám zesnulý Mark Lanegan ze Screaming Trees, v jehož doprovodné skupině jste zpíval?

Samozřejmě, Mark byl jako velký bratr. Po většinu dní postrádám jeho přítomnost ve světě.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám