Hlavní obsah

Svědectví Červeného trpaslíka

Novinky, Petr Pýcha

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Řekne-li se Červený trpaslík, máme na mysli a) opařeného skřítka ze Sněhurčina doprovodu, b) britský sitcom, nebo c) kosmickou loď plující vesmírem v daleké budoucnosti? Obě poslední odpovědi jsou správné.

Foto: Ondřej Kořínek

Ilustrační foto

Článek

Rob Grant a Dough Naylor, skrývající se pod jediným jménem Grant Naylor, jsou nejen autory bláznivého televizního sci-fi seriálu, který se stal kultovním i u nás, ale také dvou knih o prapodivné posádce těžařské vesmírné lodi Červený trpaslík. Druhá z nich s názvem Lepší než život vychází nyní - až dvanáct let po vydání v Anglii - i u nás. Co je to však oproti tři sta milionům světelných let, jež nás dělí od pětice hrdinů Listera, Kocoura, Rimmera, Hollyho a Krytona, kteří volně proplouvají temným nekonečnem.

Knihu tvoří dva příběhy

Přestože se román skládá ze čtyřech zdánlivě uzavřených kapitol, tvoří jej ve skutečnosti dva samostatné příběhy. V prvním se členové posádky pokoušejí uniknout z nástrah počítačové hry Lepší než život. Ta je napojena přímo na jejich podvědomí a právě ono vytváří hráčům virtuální život coby obraz jejich hluboko uložených tužeb, ale i komplexů. Pro někoho ráj (v případě Listera), pro někoho peklo (v případě Rimmera). Jenže sám hru nikdo opustit nemůže. A co si počít, když druhé realita na kosmické lodi ani trochu neláká.

Druhý příběh, kterému patří další tři kapitoly, je už méně sevřený a úvahově prostší, zato však klasicky zábavnější, bohatý na dějové zvraty. Řetězí se v něm dramatické příhody vypořádání se s černou dírou, nebezpečí srážky se Zemí a vše vrcholí epizodou boje s polymorfem, který na sebe bere libovolnou podobu a živí se negativními emocemi.

Absurdita není samoúčelná

Ve světě, který vytvářejí Grant a Naylor, je vše dovoleno. V zájmu rafinované zábavy využívají absurdního humoru (k nejlepším číslům v tomto směru patří výstupy užvaněného inteligentního toustovače), občas ozdobeného háčkem ironického úšklebku (třeba když umělý člověk Kryton věří na posmrtný život v křemíkovém nebi, kde v kopírce nikdy nedojde toner a počítač se nikdy nezhroutí). Ale i přes veškerou zábavnost k nám tu a tam pronikne signál s upozorněním, abychom v četbě zpomalili. Jaký život by nám zařídilo naše podvědomí? Kam bychom došli, kdyby nám vzali náš strach, zlobu a sebeobviňování?

V samém závěru sice poslední člověk z planety Země Lister umírá, neboť ho při boji s polymorfem stihne srdeční mrtvice, ale jeho život současně pokračuje. Kdepak reinkarnace nebo věčnost. Všechno je jinak, přesně podle logiky Granta Naylora.

Grant Naylor: Červený trpaslík - Lepší než život, přeložil Ladislav Šenkyřík, Argo, 192 str.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám