Článek
Co budete hrát v Praze? Soustředíte se na staré písně z osmdesátých let, jako jsou You´re So Fine a The Cave, nebo představíte písně z posledního LP Back In The Jungle?
Plánujeme se zaměřit především na písně ze dnů existence Klub Footu (to byla mekka psychobilly v Londýně v osmdesátých letech – poz. red.). Doufáme, že zahrajeme i písně, které jsme nehráli živě, co si pamatuju, ale nemohu ručit za svou paměť.
Jaké to bylo skládat a nahrávat po dvaceti letech?
Užil jsme si to, bylo to hodně zábavné. Ale taky to byla výzva. Nevím, jestli si toho někdo všiml, ale už nám není osmnáct.
Proč jste se po tak dlouhé době rozhodli nahrát novou desku?
Nikdy není na škodu vyzkoušet si nějaké nové nápady, a když jsou nové písně, tak proč ne? Ale vyžaduje to velké úsilí, protože už nemůžeme být v jedné místnosti a házet kolem sebe nápady, jako když jsme začínali. A zpěvák Pip žije v USA. Obvykle nahrávám hudbu a posílám ji do Ameriky, aby přidal své party. Nikdy nejsme v jedné místnosti.
Kde jste našli inspiraci?
Možná tomu bude těžké uvěřit, ale písně prostě přicházejí ze vzduchu. Obvykle jsem tam jen já, kytara a čistý list papíru. Ale je to způsob, kterým jsem to dělal vždycky, myslím si, že to nějak funguje.
Proč jste se na začátku osmdesátých let rozhodl hrát psychobilly, což byl v roce 1982 nový žánr?
Vždycky mě bavil rock´n´roll Gene Vincenta, Eddieho Cochrana, Elvise Presleyho, Cliffa Richarda a The Shadows. Tedy určitě od dvanácti let, pamatuju si, jak Elvis zemřel, takže to muselo být nejmíň od dvanácti. Každý pátek večer jsme chodili na rockový večer do felthamského fotbalového klubu.
Bylo tam asi 300 teenagerovských teddy boys a teddy girls (subkultura vyznavačů rock´n´rollu – pozn. red.), tančili celou noc jako za starých dobrých časů. Ale pak se objevila nová hudba, crazy billy, které se proměnilo v psychobilly, a samozřejmě legendární The Meteros. Když jsme byli teenageři, původní teddy boys říkali, že oni byli první, ale psychobilly bylo nové, nebezpečné, pobuřující a naše! Přebralo celou scénu, která explodovala. Bylo to divoké. Ostatní styly mne tehdy nezajímaly, byly jen skvrnou na správném psychobilly.
Co vás inspirovalo? Mou inspirací bylo mít nové písně. Je to úkol, který musíte splnit, jinak není žádná deska. Kdybych se někde inspiroval, písně by zněly jako ta inspirace, jako její klon.
Jak důležitou roli hrál v žánru kontrabas?
Kontrabas byl základem původního zvuku rockabilly. Tvořila ho pleskající basa, akustická kytara a sólovka, jen vzácně tam byly bicí. Součástí hlasitějšího a agresivnějšího psychobilly se staly bubny, jediným problémem bylo, že plesknutí kontrabasu může soupeřit s virblem a hi-hatou a vyhazovat píseň z rytmu. Když posloucháte staré písně, bicí jsou velmi bazální, pokud tam z tohoto důvodu vůbec jsou.
Mnoho hráčů psychobilly používá různé přezdívky nebo mají masky či make-up. Proč je nemáte i vy?
Tímto aspektem scény jsem si nikdy nebyl jist, ale přeji hodně štěstí těm, co to dělají. Jestli vás to baví, je to skvělé, ale pro mě je důležitá hudba. I když bych možná s nějakým make-upem vypadal nyní mladší.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Original Albums and Peel Sessions Collection - Guana Batz [4CD]