Hlavní obsah

Slavný obraz Růžencová slavnost čekají opravy. Až pět let nebude vystaven

Posledních pár týdnů mají návštěvníci na to, aby si prohlédli jeden z nejcennějších exponátů Národní galerie Praha (NGP), Růžencovou slavnost. Oltářní obraz Růžencová slavnost vytvořil Albrecht Dürer v Benátkách v roce 1506. NGP odhadla, že jej veřejnost znovu uvidí zhruba za pět let. Ze zdi bude svěšen poslední srpnový den, oznámila v pondělí.

Foto: Národní galerie

Růžencová slavnost

Článek

Náročný proces restaurování povede prof. Adam Pokorný, hlavní restaurátor NGP a profesor pražské AVU. Práce začnou během září, jako první proběhnou další restaurátorské průzkumy, prováděné pomocí nejnovějších technologií (například snímání 3D nebo XRF mapping).

„Dílo bylo v průběhu staletí mnohokrát uloženo v nevhodných podmínkách a v důsledku toho utrpělo závažná poškození. Poslední největší restaurátorský zásah provedl na počátku 19. století Johann Gruss st., málo známý malíř z Litoměřic. V rámci tohoto zásahu byly domalovány klíčové figury a použity technologicky nevhodné materiály, které jsou i příčinou současného problematického stavu,“ uvedl Pokorný.

Poklad mezi poklady

„Na základě dosavadních zjištění je zřejmé, že obraz vyžaduje komplexní, technologicky mimořádně náročný restaurátorský zásah, který můžeme realizovat jen za účasti špičkových odborníků a ve spolupráci s mezinárodními pracovišti,“ popsala Olga Kotková, generální ředitelka Národní galerie Praha a ředitelka Sbírky starého umění NGP.

Instituce odhadla délku oprav vzácného díla na pět let.

Růžencová slavnost

  • Oltářní obraz Růžencová slavnost vytvořil Albrecht Dürer v Benátkách v roce 1506. Olejomalba zachycuje náboženský výjev, kde Panna Maria, dítě Ježíš a sv. Dominik předávají věnce z růží věřícím. Kolem ní a Ježíška jsou lidé různých společenských vrstev, nad scénou se vznášejí andělé. Na jedné straně klečí zástupci církve v čele s papežem, na druhé straně dostávají požehnání reprezentanti moci světské v čele s pozdějším císařem Maxmiliánem I. V pozadí vpravo ideálnímu shromáždění věřících přihlíží sám Albrecht Dürer.
  • Kompozice, syntéza německého a italského umění, koloristické kvality i malířská technika zajistily obrazu už tehdy mimořádný ohlas, dobové prameny uvádějí, že si jej do benátského kostela přicházely prohlédnout zástupy návštěvníků z celé Evropy. Přesně o sto let později pořídil dílo do svých sbírek císař Rudolf II. a zajistil mu v nich výjimečné postavení.
  • V roce 1934 pak obraz po dlouhých jednáních získal československý stát a malba byla uložena v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, dnešní Národní galerii Praha (NGP).
Související témata:
Růžencová slavnost

Výběr článků

Načítám