Článek
„V mnoha písních na albu nahlížíme na svět očima dítěte. To hlavně proto, že dva z nás se během natáčení desky stali otci. Jsme jimi nyní všichni tři, což samozřejmě mění hru. Baskytarista Marek Bero žije v Londýně, bubeník Danny Rico v Portugalsku a já v Čechách. Zjistili jsme, že chemie mezi námi je tak vzácná, že než by se kvůli vzdálenosti našich bydlišť měla kapela proměnit do jiného složení, raději to zabalíme,“ vysvětluje zpěvák a kytarista Michal Skořepa.
Neznamená to, že Stroy končí definitivně. Každý ze členů se teď bude věnovat svým projektům a není vyloučeno, že se po čase všichni sejdou a Stroy se vrátí.
„Přirovnal bych to k situaci, kdy jsi s holkou svého života, ale v jeden moment pocítíš, že na sobě potřebuješ intenzivně vykonat určitou duchovní práci. Odejdeš třeba do hor, strávíš tam nějaký čas, vrátíš se jako někdo trochu jiný a dostaneš nový náhled na to, co vaše spojení znamená,“ přiblížil Skořepa.
Rozhodnutí ukončit existenci kapely přišlo v době, kdy už bylo album Kids nahrané. „Chtěli jsme k němu absolvovat turné a pracovat na propagaci. Ukázalo se však, že je to pro nás logisticky a finančně velmi náročné, a tak jsme se domluvili, že budeme klást důraz na hudbu jako takovou, v lásce a pokoře k ní samotné a k našim fanouškům. To je naše priorita. Album vyšlo v pondělí 1. října na digitálních službách pro ty, kteří si je chtějí zakoupit, a na serveru YouTube, kde si je mohou lidé poslechnout. Ke každé písničce jsem vytvořil lehce animovaný artwork, symbolický obrázek. Pokaždé se týká dětí,“ sdělil Skořepa.
Svět očima dětí
Koncept alba o nahlížení na svět očima dítěte nebyl dán od začátku. S nápadem nazvat ho Kids přišel Marek Bero. Teprve když byly písně hotové, si muzikanti, kteří se na jejich vzniku podíleli společně, uvědomili, že se jich mnoho ke světu dětí vztahuje.
„Na obalu desky stojí dvě děti vedle sebe. To v pozadí má nad dvěma svýma očima ještě třetí, to v popředí má na místě toho třetího jizvu. Současná realita se totiž rozpadá, a právě děti jsou těmi, kdo mají budoucnost světa v rukou. Buď budou mít otevřené vědomí a posunou lidstvo výš na novou úroveň, nebo se přidají k těm, kteří se drží zuby nehty starého myšlení a povedou svět do záhuby. Rodiče by měli směrovat dítě k rozvíjení vlastního potenciálu a schopnosti naslouchat samo sobě,“ přiblížil filozofii alba Skořepa.
Ke svému synovi Alanovi se snaží přistupovat tak, aby bezpečí ve světě vnímal skrz lásku, kterou mu dávají rodiče, kterou se učí dávat i samo sobě a posléze druhým. Chtěl by ho vést k tomu, aby nacházel krásu v různorodosti individualit a toleranci.
Ke zvuku desky dodal: „Stroy je výrazně klidnější a minimalističtější, než byl v předešlé tvorbě. Má to dost společného i s tím, že když se muzikant stane otcem, jeho energie se zklidní, zpevní a nutí ho volit směr, kterým se bude ubírat. Jako autor písniček jsem v minulosti narval nápad všude tam, kam se jen vešel. Teď je to naopak, aranže jsou čisté, vokály skromné, kytary prakticky bez efektů a Danny hraje celou dobu na bicí tak, že o něm posluchač skoro ani neví. Hodně nám pomohl producent Yarda Helešic, který nás nenechal vyjít z koncentrace. Tu desku vnímám jako přerod a jsem rád, že toho Yarda a Risto Sokolovski, který ji smíchal, byli součástí.“
Muzikál a album spojené s lesem
Skořepa nyní pracuje na dvou projektech. Před osmi lety si vymyslel a začal psát původní filmový grungeový muzikál, pro který momentálně shání peníze, aby jej mohl natočit. Hrát v něm budou Michael Kocáb, David Koller, Jana Kratochvílová, Radek Škarohlíd, skupina Vypsaná fixa, Thom Fröde a další.
Začíná také pracovat na sólovém albu, které bude „spojené s lesem“. Více k tomu zatím neprozradil. První výsledky hodlá předložit v příštím roce.
„Mám pocit, že Čechám něco dlužím. Neustále jsem se soustředil na oslovení publika venku. Stroy byla od začátku kapela určená pro zahraničí, což byl důvod toho, proč doma tolik nehrála. V poslední době mi ale začalo docházet, že jsem se narodil v Čechách, a když budu v myšlenkách neustále utíkat ven, budu popírat rozhodnutí vesmíru nechat mě přijít na svět tady a v tuhle dobu. Chci teď v hudbě vytvořit něco, co bude autentické, ať už to bude cokoli a pro kohokoli,“ uzavřel povídání.