Článek
Především rodiny s dětmi zavřené v městských bytech prožívají složité období, možností, jak aktivně odpočívat, je omezený počet. Parky jsou v posledních měsících přeplněné, a mnozí je proto vnímají z hlediska nákazy jako nebezpečné. Vidina vlastního ráje ukrytého někde „za vodou v rákosí“ je uklidňující sama o sobě.
V minulosti se o Čechoslovácích trochu hanlivě říkalo, že jsou národem chatařů a chalupářů. Že prý se z Husákova „tři plus jedna“ jezdí uzavírat před realitou komunistického režimu do zahrádkářských kolonií, na venkov, do přírody. Tam pečují o své drobné, povolené majetky a nemusejí se konfrontovat s ničím okolo. Vznikla tak figura kutilů s pájkou, kteří posedávají s lahváčem na zahradách a všechno ostatní je jim jedno.
Sloupek Apoleny Rychlíkové: Vakcíny jen pro některé?
Byla to do jisté míry pravda – nicméně samotný apel na odpočinek a zdravou rekreaci v přírodě byl vlastní už první republice. Ta mimochodem dbala o zdravý životní styl i ve městech: podporou občanských sportovišť nebo plováren. Bylo totiž jasné, že z koloběhu práce a povinností je dobré umět na chvíli vyskočit a pohyb na čerstvém vzduchu byl brán jako ideální varianta.
Jsou to právě ceny rekreačních objektů, chalup a chat, které během minulého koronavirového roku raketově vzrostly. V některých žádaných oblastech až o 70 procent. O tyto nemovitosti je dnes takový zájem, že je někteří majitelé raději krátkodobě pronajímají – je to pro ně výhodnější. Vedle toho klesá počet nabídek: zatímco před pandemií jich bylo přes dva tisíce, dnes je na trhu k mání zhruba devět set chat nebo chalup.
Apolena Rychlíková (1989) je dokumentaristka a publicistka.
Vzhledem k tomu, že pandemie stále nekončí, poptávka neutichá. Dá se proto předpokládat, že ceny dál porostou a vlastnit chatu nebo chalupu bude brzo exkluzivní záležitost. A tak zatímco ještě před časem bylo tradiční české chataření spíše vysmívaným koníčkem, dnes se majitelé rekreačních objektů řadí ke šťastlivcům doby.
Přejme jim to – my ostatní můžeme jen doufat, že se brzy bude dát pořádně cestovat a rekreovat minimálně uvnitř republiky a po tom deprimujícím roce se dočkáme zaslouženého oddechu někde mimo stěny městských bytů.
