Hlavní obsah

Nářez nového divadla

Právo, Tereza Šimůnková, SALON

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Festival nového divadla Malá inventura rekapituluje osmý rok dění na nezávislé scéně.

Článek

Sedmnáct nejlepších představení pohybového, tanečního, autorského a nonverbálního divadla, která loni vznikla mimo tradiční divadla, slibuje osmá Malá inventura. S podtitulem Divadelní nářez proběhne od 24. února do 2. března v šesti pražských divadlech a divadelních prostorech, které podporují nezávislou tvorbu (Archa, Alfred ve dvoře, NoD/ROXY, MeetFactory, Ponec, Alt@). Klíčem k výběru byla kreativita a původnost.

„Nepochybuji, že i kamenné divadlo může dát umělcům prostor k vlastnímu vyjádření. Ale divák dnes nepotřebuje vidět herce jako hrdinu a vítěze. Silnější je setkání s někým, kdo chybuje, hledá, řeší, sdílí stejné problémy. Tenhle druh tvorby se označuje jako nové divadlo. Podává výpověď o lidech, kteří jsou na jevišti, protože to, co dělají, co tančí nebo hrají, je projevem jejich autentického myšlení a cítění. V kamenných divadlech to tak nebývá, tam mnohem víc určuje režisér a dramaturg,“ komentuje Šárka Havlíčková z Nové sítě, občanského sdružení, které festival organizuje společně s uvedenými scénami a o.s. Nablízko.

Nová síť systematicky podporuje nezávislou dramatickou tvorbu a její uvádění v regionech. Každoročně na podzim vytipuje představení, která vznikla mimo tradiční divadla a často jsou natolik nezávislá, že pravidelnější reprízování jejich tvůrci nedokáží zorganizovat nebo ufinancovat.

Nová síť (stejně jako Alfred ve dvoře, NoD či MeetFactory) nabízí mladým umělcům, absolventům uměleckých škol a nezávislým tvůrcům platformu, na níž si můžou vyzkoušet věci, které je autorsky zajímají, aniž by se museli řídit dramaturgií a koncepcí konkrétního divadla.

„Původnost představení pro nás znamená, že tvůrci, kteří stojí na jevišti, sami přijdou s konceptem, cestou, jak ho ztvární, a sami určují celý tvar přestavení. Ne každý pokus je samozřejmě úspěšný na sto procent, ale důležité je, že někdo dá mladým lidem zapáleným do umění šanci zkoušet, chybovat, učit se, objevovat a dělat věci po svém,“ je přesvědčená Šárka Havlíčková.

Na podporu umělců a jejich vznikajících projektů vyhlásilo Divadlo Alfred ve dvoře v rámci festivalu i letos veřejnou výzvu. Úspěšným zajistí nejen vznik představení, ale i premiéru pod svou střechou. A pokud jejich performaci vybere Nová síť do své dramaturgie, mohou počítat s dalším reprízováním v regionech.

„Například Alfred ve dvoře letos přináší představení dvojice Vojty Švejdy a Jana Kalivody Sifon, které podpořil už dříve. O podporu se umělci můžou ucházet znovu, ale jméno nestačí – musejí opět přijít s originální, tvůrčí myšlenkou nebo aktuálním námětem. Je to proto, aby nové divadlo nezakrnělo a neztvrdlo v osvědčených postupech,“ dodává Šárka Havlíčková.

Evropská DNA

Malá inventura je letos součástí mezinárodního divadelního projektu ||))||\\||//\\ (DNA), který podporuje nezávislá scénická umění a nové divadlo ve střední Evropě. Mezinárodní část přinese tři taneční představení studia L1 z Budapešti či dvě slovinská představení Hra s párátky a Co mi řekl Joseph Beuys, když jsem ležel mrtvý v jeho klíně. Na obou se podílel renomovaný slovinský režisér Bojan Jablanovec. Jablanovec režíruje i původní divadelní projekt v rámci |))||\\||//\\, který bude mít premiéru v Budapešti v květnu.

Představení přivezou i dánská skupina Entre scénen a slovenská A4. Z domácích projektů se představí například Jednoduchá tragédie Kristýny Täubelové nebo pohybové představení The Amnesic Days of the Polar Nights od Ioany Mony Popovici. Tanečně-pohybové divadlo s prvky pantomimy Případy doktora Toureta předvede Anna Polívková s VerTeDance.

Velká inventura do regionů

Na Malou inventuru navazuje řada regionálních festivalů Velká inventura, která začíná v březnu v Olomouci a během roku se přesune do Plzně, Hradce Králové, Liberce a Brna. Do regionů přináší druh uměleckého projevu, který by se v nich sám prosadil jen těžko.

„Řadu lidí v regionech nudí klasické divadlo a na jevišti má ráda originální postupy: když umělci jdou se svou kůží na trh, tedy s tím, co jim zrovna leží v hlavě nebo na srdci. Ale produkční a organizační možnosti regionálních kulturních scén jsou v porovnání s Prahou často dost nuzné,“ říká Šárka Havlíčková a pokračuje: „Při Velké inventuře divákům říkáme: Nemusí se vám to líbit, ale přijďte se podívat a udělejte si názor. Myslím, že takový tvůrčí a otevřený přístup nejenom k divadlu je zároveň velká podpora pro občanskou společnost. Vyžaduje, aby lidi víc přemýšleli sami o sobě, o svých přístupech, o kultuře a podnětech, které jsou kolem.“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám