Článek
Massoud Bakhshi
Jalda, noc odpuštění
Massoud Bakhshi: Jalda, noc odpuštění
Vítěz ze Sundance zprvu vypadá jen jako šílený scenáristův výplod. Maryam se ocitá v televizním studiu, kde začíná hra o její život. Mladá žena totiž zabila svého staršího bohatého manžela a byla za to odsouzena k smrti. A jediný způsob, jak se vyhnout oprátce, je dle místního práva uprosit rodinu zavražděného, aby jí odpustila – v tomto případě před kamerami a miliony diváků. Ano, šílené to je, ale nejde o fantazii, film má být inspirován skutečným íránským televizním pořadem. Režisér Bakhshi ho využil jako rámec ke zkoumání jedné rodinné tragédie, hloubky propasti mezi chudými a bohatými v íránské společnosti, toho, jak v ní funguje spravedlnost a jakou patologickou roli mohou v otázkách života a smrti sehrávat média. Vítejte ve směsi východní konzervativní teokracie a západní kultury reality shows!
(4. července 17.00)
----------------------------------
Bassam Tariq
Mogul Mauglí
Bassam Tariq: Mogul Mauglí
Jste na smrt vyděšení a pravděpodobně i na smrt nemocní. Doktoři se domnívají, že máte vážnou autoimunitní nemoc, a radí vám, ať si před invazivní léčbou necháte raději zamrazit sperma. A vy teď sedíte v odběrové místnosti a voláte své bývalé. Proč? Jednak se vám stýská. Jednak o vaší nemoci nic neví a vy to s ní chcete sdílet a taky někomu říct, že máte strach. A jednak by vám v téhle situaci videohovor s hezkou holkou pomohl víc než ohmatané porno časopisy. Platí všechny tři důvody. Sám nevíte, který víc a který míň… Právě tak vypadá nejpůsobivější scéna z filmu o rapperovi Zedovi, jenž se po úspěchu na Západě vrací po dvou letech domů do Pákistánu. Filmu, který se z popisu cesty ke slávě a hledání vlastních kořenů rychle změní v existenciální nemocniční drama.
(5. července 17.00)
----------------------------------
Gregory Monro
Kubrick o Kubrickovi
Gregory Monro: Kubrick o Kubrickovi
Stanley Kubrick se rozhovorům vyhýbal, chtěl za sebe nechat mluvit dílo. Monroův dokument jde zdánlivě proti tomu, je totiž postaven na nahrávkách ojedinělých interview, které režisér poskytl kritikovi Michelu Cimentovi. Kubrick zde vypráví třeba o tom, jak své snímky stavěl na dualitách spojených s podstatou člověka a jeho společnosti. Voják z Olověné vesty má na helmě napsáno „zrozen k zabíjení“ – a zároveň nosí odznak s mírovým symbolem. Ty věci jsou v protikladu, ale existují vedle sebe. Válka znamenala pro Kubricka nesmyslné vraždění – a zároveň režisér mluví o tom, že řada lidí vzpomíná na léta v uniformě jako na nejlepší dobu svého života, kdy měla loajalita skutečnou cenu. Stejně ale nakonec hloubku všech těch postřehů z Monroova dokumentu musíte hledat v Kubrickových filmech.
(6. července 17.00)
