Rozloučení s hercem Poloczkem se uskutečnilo bez kondolencí

Ve smutečním sále zazněla pouze jedna krátká řeč, které se ujal ředitel polské scény Těšínského divadla Karol Suszka. "Budeme vždy na tebe hrdí," vzkázal zesnulému, který byl byl členem tohoto souboru, v češtině i polštině Suszka.

S hercem, jehož robustní zjev i halasný projev je známý například z filmů Discopříběh 2, Černí baroni, Rebelové, Der Lebensborn - Pramen života nebo také z televizních seriálů Létající Čestmír, Arabela se vrací, Hospoda, Život na zámku či Ulice, se přišli rozloučit jeho herečtí kolegové, přátelé i příznivci. Prostor pod katafalkem zaplnili množstvím květin a věnců, které věnovali například ředitel Národního divadla Ondřej Černý, rodná obec Horní Suchá na Karvinsku, Herecká asociace nebo Činoherní klub.

Mezi hosty smutečního obřadu byli Marek Eben, Jiřina Bohdalová, Jiří Lábus, Petr Nárožný, Miroslav Donutil nebo Gabriela Vránová.

Mezi hosty smutečního obřadu byli Marek Eben, Jiřina Bohdalová, Jiří Lábus, Petr Nárožný, Miroslav Donutil nebo Gabriela Vránová.

Poslední filmovou roli Poloczek ztvárnil v pohádce Václava Vorlíčka Saxána a Lexikon kouzel. Na jevišti Stavovského divadla vystoupil naposledy na podzim loňského roku jako Starý Gobbo v Kupci benátském.

Bronislav Poloczek se narodil v roce 1939. Od roku 1956 byl členem polského souboru Těšínského divadla v Českém Těšíně, kam nastoupil původně jako kulisák. O čtyři roky později debutoval na filmovém plátně. Jeho první filmová role byla v romantickém filmu Valčík pro milion z roku 1960. Studium herectví na brněnské JAMU úspěšně dokončil o rok později. Poté prošel divadly v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi, Pardubicích a také Studiem Ypsilon v Liberci a v Praze. V roce 1988 se stal členem souboru činohry Národního divadla, kde ztvárnil kolem čtyřiceti nejrůznějších postav. Za roli Josefa v Turriniho hře Josef a Marie (2005) byl nominován na Cenu Thálie 2006.