RECENZE: Vzorně servírované přednosti Rammstein

Nebyl to první set německé šestice v májových dnech v české metropoli. Minulou středu a minulý pátek pozvala na stejné místo několik stovek členů svého fan klubu a nabídla jim vystoupení shodné s tím nedělním. To čtvrté se odehraje na stejném místě v pondělí večer.

Vidět koncert Rammstein je vrcholný zážitek v mnoha ohledech. Na berlínskou kapelu se chodí kvůli jejímu nezaměnitelnému zvuku, pádnému, až teatrálně pochodovému rytmu, písním, kterých ve svém výrazově omezeném ranku dokázala napsat již ke stovce tak, že v sobě mají stále dosti přitažlivých prvků, i osobitému výrazu zpěváka Tilla Lindemanna.

K vidění samozřejmě byla i velkolepá vizuální prezentace, jež uchvátila už od chvíle, kdy divák vstoupil do areálu a spatřil obrovské pódium se třemi věžemi tyčícími se vysoko k nebi. Místo pro pobyt kapely na téhle scéně vypadalo vlastně jako jen velmi malé.

Na úvod koncertu se do prostoru navalil černý kouř, který po chvíli vystřídaly padající černé konfety, a později se přidala spousta pyrotechnických i světelných efektů. Na každou skladbu byla v tomto ohledu nachystána jiná podívaná, přičemž vizuální složka měla několik vrcholů.

Třeba při remixu písně Deutschland, kdy na scéně tančilo pět postav v kostýmech s bílým světelným lemováním a kytarista Richard Kruspe, autor remixu, vše hudebně řídil od elektronického pultu. Při Mein Teil zpěvák Lindemann zatápěl plamenometem pod obrovským kotlem, v němž se strachy třásl a teplem trpěl klávesista Christian „Flake“ Lorenz, při Du hast letěly nad hlavami diváků ohnivé šípy a po klavírní verzi skladby Engel, kterou Rammstein odehráli s maďarským dívčím klavírním Duem Jatekok (které v roli předskupiny zahrálo pár klavírních úprav jejich písniček), na malém pódiu uprostřed plochy zase nasedli členové kapely do velkých gumových člunů a na rukou diváků „pluli“ zpět na pódium.

Když k nebi vystřelovaly ohnivé chuchvalce i jiskry, bylo v chladnoucí noci řádně horko. Nutno přitom poznamenat, že to nejsou nové prvky ve vizuální koncertní složce skupiny, a tak snad byly po letech užívání jak pro muzikanty, tak pro přítomné diváky bezpečné.

Po celý koncert, na němž zněly písně z letošní desky Zeit i starší kousky, měli Rammstein znamenitý zvuk. Byl řádně hlasitý, jak se na industriálně-metalovou skupinu využívající prvky elektroniky sluší a patří, přitom všechny nástroje byly velmi dobře čitelné. Riffy i sóla kytaristů Paula Landerse a Richarda Kruspeho měly sílu startující rakety, klávesové plochy a vyhrávky Christiana Lorenze byly tažné i náležitě jemné, jak si to právě žádalo jejich usazení v písních, a rytmika ve své neoddiskutovatelné důležitosti tlačila skladby neomylně vpřed.

Till Lindemann je metalový šansoniér, jenž v písních méně zpívá a více vypráví. Intonačně tu a tam odbočil, jeho hlas je ale natolik charismatický a pro zvuk formace klíčový, že ho nebylo možné zastínit či jakkoli minout.

Rammstein, kteří hrají ve stejné sestavě od roku 1994, kdy vznikli, opět tasili všechny své koncertní přednosti. Jsou kapela, kterou by měl každý rockový fanoušek alespoň jednou za život vidět. Na jejich vystoupení se nezapomíná.

Také věřme, že závěrečná skladba Adieu, jinak též poslední z aktuálního alba Zeit, nevěstí žádné dlouhé loučení. Kapela ostatně ohlásila na příští rok další evropské turné.

Hodnocení: 95 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: