Článek
Kamarádský vedoucí pobočky IT firmy má zlou sestru, která je bohužel i generální ředitelka. Vyhrožuje mu, že pobočku zavře, ale možná pomůže vánoční večírek, na kterém by parta kamarádů mohla ulovit významného klienta. Tak začíná Pařba o Vánocích.
Když už má někdo k dispozici všestrannou „anistonku“ a Batemana, čekal by od něj divák něco ve stylu Millerů na tripu nebo Pařby v Bangkoku, jenže tentokrát se dílo tak úplně nepodařilo. To, co bylo hercům přiděleno, odehráli vcelku dobře, ale problém tkví v málo promyšleném, jakoby narychlo slátaném scénáři.
Autoři se chopili klišé o tom, jak američtí zaměstnanci vezmou věc do svých rukou, zachrání pobočku šíleným plánem a zvítězí nad zlými šéfy (v posledních letech nejméně pátý podobný film). Do toho se ještě rozvíjí romantická linka mezi rozvedenými či jinak znevýhodněnými aktéry.
Jennifer Anistonová ve filmu Pařba o Vánocích
Party je v plném proudu...
Kromě toho, že je to obehrané, scénář nerozvíjí žádné dramatické napětí. Je spíš nesouvislý a rozpadá se na epizodky příliš mnoha bláznivých postav, se kterými si divák nemůže vytvořit vztah. Hned na začátku jsou také definováni zlí a dobří a to už se nemění. Každý ví předem, kdo vyhraje, a tak se vlastně nemůže nic moc zajímavého stát. Nemalá část filmu je vyplněna lehce vatovitými kolážemi z párty, kde se pije, fetuje, křičí, skáče z výšky a souloží, jenže to samo o sobě nezajistí nadšený smích diváka a s postupem času se stále více zdá, že jde o režijní bezradnost.
Několik gagů přitom samostatně funguje (zazářily by asi nejlépe v klipovitém televizním pořadu). Třeba když si bílá holka (Jillian Bellová) osvojila image a chování psychopatického pasáka z ghetta, zkouší různé postoje a mávání s pistolí, docela pobaví, podobně jako řeči zkrachovalce (Bateman), který po rozvodu přišel o všechno, a jeho hlášky hořce kontrastují s dětinským vedoucím pobočky, jenž se těší na vánoční večírek.
Škoda že se příběh nepodařilo udržet víc pohromadě a dialogy víc vyšperkovat. Určitý potenciál to mělo.