Článek
Věci se ale vyvinou jinak a cesta nakonec vede na jih, až do Řecka. Během ní se hlavní postavy noří do hloubek vlastní historie a dobírají se toho, proč se jejich život ubíral směrem, jakým se ubíral.
Ve svém dosud posledním románu Dcery (Töchter, v originálu vyšel v roce 2018) vypráví německá spisovatelka Lucy Frickeová se smyslem pro humor a sebeironii o ženách uprostřed života, o loučení a hledání cesty k bližnímu. Kráčí přitom po tenké linii mezi tragičnem a směšností, což akcentuje sebepodceňující i uštěpačný tón vyprávění.
Podstata románu však nespočívá v temném humoru, nýbrž v tom, co je pod ním. Citlivě až něžně pokládá ve druhém plánu otázky týkající se rodiny, přátelství a smrti, zároveň odhaluje celoživotní traumata dětí způsobená nedbalostí a nezodpovědností rodičů. Betty a Martha jsou těmi svými zklamány, už mnohokrát nad vztahy s nimi zlomily hůl. Přesto se nemohou osvobodit od vazeb povinností a tužeb po nápravě toho špatného.
Jsou to jejich přátelství, vzájemná úcta a vědomí, že tu jsou jedna pro druhou, co jim pomáhá mnohé překonat. Každá rozumí hořkostem a bojům, které prožívá ta druhá. A příběhy obou dávají naději, že snad nikdy není pozdě.
Román Dcery je literární směs složená ze základních životních témat, temného vtipu, výrazných postav i dostatku dějových zvratů, které udrží čtenáře při chuti číst. Zároveň je to kniha, jež primárně osloví ty, kteří ve svém životě podobné potíže měli, či již mají tolik odžito, že vědí, že stát se může všechno.
Lucy Fricke: Dcery |
---|
Akropolis, překlad Michaela Škultéty, 176 stran, 259 Kč |
Hodnocení 75 %
Může se vám hodit na Zboží.cz: