Článek
Jde o směs hororu s teenage romancí opepřenou trochou neškodného lesbismu, který už dnes těžko pobouří. Dvouhodinový film se odehrává převážně na vysokoškolské koleji. Norská studentka Thelma nastoupí na školu, ale trpí osamělostí. Vzhledem to určitě není - vypadá jako vychrtlá supermodelka - vysvětlení je tak třeba hledat v dětství. Thelma totiž pochází z nábožensky orientované venkovské rodiny a ve svém věku ještě neokusila ani alkohol, ani sex. Navíc trpí nepochopitelnými záchvaty, které připomínají epilepsii, ale nejsou epilepsií.
Spolužačka si jí díky jednomu takovému záchvatu všimne a začne ji navštěvovat na koleji. Evidentně má v úmyslu nějaké nemravnosti. Zmatená Thelma ji chvíli chce, ale pak ji přepadnou výčitky svědomí, uteče a začne se modlit.
Mladá norská herečka Eili Harboe neboli Thelma
Současně se rozehrává druhá linie, ve které Trier neurčitě naznačuje, že Thelma může být v nějakém spojení s nadpřirozenými silami a možná dokáže likvidovat lidi pouhou myšlenkou. Odstranila snad i svého sourozence? A kdo bude další?
Trier by mohl tvrdit, že řeší společensky závažnou otázku náboženské výchovy a pocitů viny či psychických poruch, nicméně to platí asi pro 10% filmu. Zbytek je teenage horor připomínající americké snímky, a ne zrovna ty z kategorie soutěžící o Zlatou palmu. Celý scénář působí nepůvodně a tak trochu vykalkulovaně, na efekt. Náboženská linie a dětství nejsou pořádně propracovány, takže není moc důvod s Thelmou soucítit. Atmosféru to ale chvílemi má, vizuálně funguje šedivá norská příroda i zachmuřené tváře. Kamera je šikovná, jenže poměrně dlouhý film chvílemi nudí.
V nadsázce lze dodat, že nepopiratelným kladem snímku jsou velmi pohledné líbající se studentky, ovšem za novátorský filmový počin to lze označit jen těžko. Mohou podobné srandičky dnes ještě diváka šokovat nebo alespoň překvapit? Určitě ne toho, kdo bydlel na vysokoškolské koleji.