RECENZE: Pop v podání Ivany Korolové je především zábavný

S obecným přijetím těžko oddiskutovatelného faktu, že muzikálový herec musí být i dobrý tanečník a zpěvák, tedy měl by být univerzální umělec, objevila se před časem na české scéně řada těch, kteří mávli rukou nad tím, že v případě pomyslného rozkročení mezi kulturními disciplínami berou běžným konzumentům přehled o tom, kam vlastně patří. Ve výsledku to totiž klidně může přinést slušnou desku, jak již dokázaly Poláková i Kohoutová.

A Korolová k nim přibývá, protože její debut Kruhy obstojí. Producent a skladatel Armin Effenberger pro ni napsal písničky takříkajíc na tělo. Odhadl v ní interpretační cit pro jemný pop ovlivněný soundem devadesátých let a zvolil pro něj převážně elektronický hudební doprovod. Obvykle je to škoda, protože čím větší přítomnost živých muzikantů na nahrávce, tím je hudba pevnější a vzkvétá, i ta z devadesátých let.

Album Kruhy nicméně takový přístup uneslo, i s ohledem na to, že Korolové hlas je poměrně tenký. Na nahrávce je v hudebním doprovodu dost vsunutý, jistě by si zasloužil více „vypíchnout“. Nemusí se ale zase rvát s větší agresivitou, kterou by pravděpodobně písnička postavená na méně elektronickém a více „rockovém“ zvuku měla.

Korolová přitom zvládla roli zpěvačky s klidem a jistotou. Její hlas není ten, který by byl výrazně charakteristický barvou, a tím pádem by posluchači umožnil ji ihned rozpoznat. Je ale příjemný, neagresivní a přátelský. Zvláště ta poslední vlastnost je pro pop důležitá ve kterékoli době.

Na albu je jedenáct snadno uchopitelných písniček, které disponují nosným elementem v podobě jasné melodie. Nejsou v nich velká aranžérská čarování nebo zvukové rafinovanosti, jsou vlastně velmi bezelstné. Je v tom jejich prvotní kouzlo.

Korolová k tomu navíc v textu (podílela se na nich s Marikou Šoposkou a Arminem Effenbergerem) tu a tam přidá roztomile zazpívaný vulgarismus, obecně používá současný jazyk s důrazem na zřetelnou výslovnost, vyhýbá se nicneříkajícím frázím, které v popu po mnoha letech zakořenily, a velmi přirozeně využívá v přednesu i svého hereckého nadání (nejvíce v mluvené pasáži písničky Z 0 na 200). Tím dopad skladeb na albu de facto vyrovnává.

Nenese na něm nezapomenutelné písně či dlouhověké hity. Nejsou na něm ani vyloženě slabé písničky. Je to veskrze příjemná deska, která je svým obsahem ženská. A posluchače bez předsudků má dar příjemně pobavit.

Hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: