Článek
Hned úvodní písnička Bathory odkrývá záměr. Ozvou se fujara a cimbál, navodí atmosféru a za chvíli do toho vplují rázný kytarový riff a drsný zvuk metalových kapel. Bathory je o ženách, které si partnery pro život vybírají podle jejich finanční situace. Je to téma dnešní i historické, a tyto dva pohledy se mísí nejen v této skladbě.
Panoptiko stojí na energickém rockovém soundu. Písněmi nicméně proplouvají přiznávky jiných žánrů a hudebních nálad různých míst. V Gilotině je to koketérie s francouzským šansonem (výborný nápad je zvuk padající gilotiny, jenž se stal rytmickou součástí písně), španělské rytmy kastanět jsou v písni Sancho Panza, country v Hej svatý, tango v Posledním tangu. Jihoamerický ráz je v Escobarovi, ruská nálada (i balalajka) pak v Rasputinovi.
Všechny tyhle skladby, ač jsou co do inspirace každá z jiného těsta, tvoří nosnou hudební myšlenku kapely. Horší je to v písních, v nichž další inspirace nejsou. Pokud nabídnou jen metalový riff nebo se v nich prvotní nápad moc nerozvine (což se děje v písních Všudebil, Escobar, Dýchám či Řvát), přitažlivost mizí, jsou tuctové.
Obal alba Poslední tango.
Panoptiko se mohou vedle své instrumentální zručnosti směle opřít i o zpěváka Lorda Panoptika. Má rockově řízlý výraz, silný, mohutný, dobře pracuje s dynamikou. Neztrácí se v návalu kytar a jiných nástrojů, skladbám velí a pro celkovou atmosféru je důležitý.
Navíc mu z úst vycházejí slovně i obsahově propracované texty, vždy tematicky ukotvené a v obsahu sdělné. Občas je třeba pozorněji hledat myšlenku, která měla být daným slovním spojením obnažena, to ale obecně hudebníkům u posluchačů spíše pomáhá.
Panoptiko na debutu ukázali směr. Protože mají dar vymýšlet písně melodicky přilnavé a hudební empatii, lze se v budoucnu dočkat řady výrazných a nápaditých písní. Však i na debutu takové jsou (Bathory, Gilotina, Sancho Panza, Hej svatý, Rasputin či Poslední tango).
| Panoptiko: Poslední tango |
|---|
| vlastní náklad, 45:03 |
Hodnocení: 70 %