RECENZE: Morning show jako brilantní mocenská hra

Bylo to první drama, se kterým tehdy čerstvě narozené dítko v konkurenci streamovacích služeb vyrazilo do světa. Ted Lasso byl ještě daleko a Apple spoléhal na váhu kauzy MeToo, která měla rozvířit neklidné vody mediálního prostředí. To se povedlo nevídaně a skvěle obsazená Morning show nezůstala jen u toho. Druhou řadu sice kreativně i doslova spolkla koronavirová pandemie, další pokračování však potvrdilo vzrůstající kvalitu, kterou seriál disponuje.

Podobně jako výborný Newsroom z pera Aarona Sorkina Morning show šikovně váže příběhy komplexních postav s pozadím reálných událostí. Ať už jde o kauzu sexuálního obtěžování, pandemii, nebo v případě nejnovějších dílů rozhodnutí Nejvyššího soudu o právech na potrat či útok na Kapitol. Série ale na rozdíl od Sorkina záměrně otáčí zrcadlo k novinářské obci a počítá s ní jako s hybatelem reportovaného děje. Vedle skutečných zpráv se tak paradoxně naplňuje žurnalistické peklo, kdy se novinář sám stává příběhem.

V praxi to vypadá tak, že zajímavé charaktery více či méně zasahují do skutečností inspirovaného děje nejen ve formě médií, ale také jako aktéři samotní. Bradley (Reese Witherspoonová), Alex (Jennifer Anistonová) a spol. řeší profesní a morální dilemata a zároveň nezapomínají ani na svá vytoužená místa na výsluní.

V jednu chvíli drží při sobě, aby si v momentě lidské slabosti navzájem podrazily nohy a staly se sobeckými tvory bez špetky empatie. Pro seriál je to jedině dobře.

Do deseti dílů se vešlo nesmírné množství hlavních i vedlejších dějových linek, které držely pozornost. Jednotlivé příběhy byly smysluplné a nepůsobily nuceně. Vydařený start pořadu v roce 2019 možná táhla kauza MeToo a efektivně dávkovaný feminismus, ve třetí řadě jsou ale prvky rovnoprávnosti, příležitosti či diskriminace daleko přirozenější součástí děje a do televizního chaosu rozhodně patří.

Herecky je Morning show téměř bez poskvrny. Jennifer Anistonová sice využívá podobný mimický arzenál, ale nahrazuje to přesným ztvárněním výkyvů v chování její postavy, která po covidové sérii působí daleko realističtěji. A to i se všemi následky, které se na ní podepsaly.

Reese Witherspoonová je famózní především ve dvojici s Billym Crudupem nebo Juliannou Marguliesovou. Bez povšimnutí by neměl zůstat také výkon Jona Hamma, který sice vystřihl naoko zápornou postavu, dal jí ale punc líbivosti a jasnou a zřetelnou motivaci pro její jednání. Rovněž mu sedí herecké partnerství s Anistonovou.

Morning show může s třetí sérií směle konkurovat seriálům, jako je Boj o moc – ten místy zábavně připomíná. Pomyslné šarvátky jsou vedené bez rukavic i s mikrofonem, o zvraty není nouze a během padesáti minut na díl tvůrci ještě stíhají usilovně hájit společenské hodnoty či důležité postavení médií.

Mezitím při vedení charakterů a zobrazování reality čím dál přesněji trefují významná témata a podobně jako skuteční novináři nastolují agendu pro své seriálové publikum. Mezi řádky tak jako diváci nefandíme miliardářům s velkými raketami, nejsou nám lhostejné úniky citlivých dat ani budoucnost svobodného tisku.

Společensky angažovaný seriál, který netlačí na pilu a dokáže věrně zprostředkovat lidské osudy, se kterými se lze ztotožnit, je vzácností. Stále sice sledujeme privilegované televizní hvězdy, které šlapají cestu spravedlivých pro ty méně šťastné a upozaďované. Vlajková loď Apple TV+ však pluje dál po správných vlnách a přeladit se nedoporučuje.