Článek
Dvanáctiletý Kevin žije s rozvedenou matkou a sestrami na nepříliš atraktivním západoevropském předměstí. Jeho hmotnost 101 kilo ho nepředurčuje k roli sportovce či miláčka dívek. Nanicovatý „metráček“ se stýká jen s malým černošským chlapcem Moukoumbim z vedlejšího paneláku. Spolužáci ho spíše šikanují a ostatní ignorují.
Nekonečnou nudu přeruší až setkání s mladíkem Patrikem cvičícím psa. Naivní Kevin si oblíbí jeho vojácké chování, psa i vyprávění o komandech a válkách v Africe, kde prý někoho zabil. „Válka je válka,“ praví významně a ohromuje vypaseného hošíka svou vysílačkou a autem.
Slíbí mu, že z něj udělá vojáka a zahájí bizarní výcvik. Chlapec dokonce trochu zhubne, ale následné rande mladíka s „metráčkovou“ sestrou způsobí v dvojici zásadní rozkol.

Výcvik začíná.
Režisér Bruno Deville fandí outsiderům a ztroskotancům. Hlavním tématem jeho hořkého a částečně autobiografického celovečerního debutu je hledání mužského vzoru. Zdrojem ironie se pak ve filmu stává obdiv chlapce k Patrikovi, který je v očích dospělých „nýmand“. Vytahuje se před dítětem, pracuje ale v ostraze obchoďáku a není těžké se dovtípit, že v žádném speciálním komandu nikdy nepůsobil.
Humoru je navzdory označení „hořká komedie“ dost málo. Vztah nešťastného šikanovaného kluka a dospělého, který něco předstírá, může být nekonečným zdrojem legrace (dokonale to jiskřilo v komedii Jak na věc s Hugem Grantem), Deville je přece jen poněkud suchý.