Článek
Diktátora natočil Chaplin v roce 1940 jako burcující protest proti německému nacismu. Zparodoval v něm Adolfa Hitlera, jehož podoba s jeho tulákem Charliem se přímo nabízela.
Vznikl film, který měl ve své době velký význam, nicméně jeho hodnota je s dobou vzniku úzce spjata a dnes působí jako prvoplánová agitka. Co přetrvává, je herecké mistrovství Chaplina v dvojroli diktátora a tuláka, ve filmu proměněného v židovského holiče.
Vzít scénář filmu a zahrát ho s otrockou nápodobou scény po scéně se proto dnes těžce míjí smyslem i účinkem. Ale právě to adaptace Martina Čičváka činí, a to od prvních okamžiků válečných hrůz až po slavný monolog, který přes všechnu svou opravdovost dnes působí agitačně, podobně jako třeba texty revuí Voskovce a Wericha nebo závěr Císařově pekaře.
Chatrný příběh filmového scénáře Diktátora sloužil pouze jako odrazový můstek k eskapádě Chaplinových gagů, takže v doslovném přehrání v inscenaci Divadla ABC se nesnesitelně vleče a odhaluje přirozené slabiny.
K pozitivům divadelního Diktátora tak lze řadit jen herecký výkon Filipa Březiny, který se úspěšně přiblížil Chaplinovu herectví, i hudbu Ivana Achera, jež za pomoci živého hudebníka na scéně celou inscenaci odlehčuje a zcizuje. Nicméně, pokusy o aktuální propojení, včetně obřích visících koronavirů v závěru, se dost značně míjejí účinkem.
| Charlie Chaplin: Diktátor |
|---|
| Režie a jevištní adaptace Martin Čičvák, výprava Georges Vafias, hudba Ivan Acher. Premiéra v14. srpna v prostoru Azyl78, Praha |
Celkové hodnocení: 50 %
Může se vám hodit na Firmy.cz: