RECENZE: Jízda smrti: Liam Neeson je plačtivý, ale hrdina

Zápletka může lehce připomenout slavnou, o poznání lepší Telefonní budku, v níž se hlavní hrdina také nemohl z vůle teroristy hnout z jednoho prostoru. V tomto případě je ovšem tím prostorem jedoucí auto, což značně usnadnilo vizuální stránku filmu a umožnilo natočit několik celkem podařených akčních scén.

Liam Neeson hraje amerického bankéře Matta Turnera, toho času působícího v Berlíně. Má dospívajícího syna, mladší dcerku a značně nespokojenou manželku. Jako mnohé jí podobné žije sice v luxusu, ale muže skoro nevidí, a navíc má, stejně jako syn, jisté pochybnosti o jeho dokonale čistých praktikách v práci, která ho doslova pohlcuje. Jednoho dne mu razantně oznámí, že děti tentokrát odveze do školy on, a opustí dům.

Matt tedy naloží jedno a po chvíli i druhé dítě, rozjede se, ale záhy mu začne v autě vyzvánět neznámý mobil a elektronicky změněný mužský hlas na druhé straně mu oznámí, že pod sedadlem je bomba, která vybuchne, jakmile Matt z auta vystoupí, a také v případě, že nebude od této chvíle přesně plnit zabijákovy pokyny.

Předehra k tomu, aby se Matt s dětmi ocitli v ohroženém autě, je zbytečně rozvleklá a komplikovaná. Nic příliš významného pro příští děj se z ní divák nedozví, a tak jen čeká, kdy už do toho auta vlezou a začne to být zajímavé.

To se více méně stane. Některá místa zejména s postupujícím časem sice působí naivně i dosti neuvěřitelně, scénář se nevyhnul ani některým pasážím (zejména pokud jde o policisty), které takřka nedávají smysl, ale nudné to není.

Neeson hraje Matta jako zprvu logicky šokovaného, ale posléze až překvapivě plačtivě usouženého otce. Sice slíbí dětem, že všechno dobře dopadne a on je zachrání, ale protože samozřejmě netuší, jak to chce udělat, je tak zoufalý, že chvílemi připomíná slzavé údolí víc než jeho náctiletý syn. Postupně se však pochlapí a nakonec je z něj sice již postarší, ale přece jen ke všemu odhodlaný akční hrdina, na kterého se navíc pořád ještě dobře dívá.

S postupujícím dějem a několika akčními scénami, v nichž není nouze o výbuchy jiných aut, které má evidentně na svědomí stejný pachatel, stoupá napětí.

Divák může chvílemi dokonce zapomenout, že v tomto typu filmu to prostě nakonec dobře dopadnout musí, a celkem přirozeně se zejména o děti strachovat.

Postupnému vývoji, jednotlivým „úkolům“, které musí Matt plnit, nechybí občas nápaditost ani, jak korektnost káže, sympatická afroamerická policistka. A také prozření, že prachy nejsou všechno a lhát se nemá.

Jízda smrti je vcelku slušná letní zábava, která sice patrně mezi letošními hity žádnou velkou pecku do návštěvnosti nepřinese, ale také neurazí.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina