Hlavní obsah

RECENZE: Biografie Davida Lynche se čte jako román

Právo, Kristýna Čtvrtlíková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Život a dílo čtyřiasedmdesátiletého filmového tvůrce Davida Lynche se dají obtížně popsat několika slovy. Charakterizují je však atributy usilovné, fascinující a neopakovatelné. Místo snění z pera novinářky a kritičky Kristine McKennové je kniha více než jen zevrubnou biografií. Číst se dá jako poutavý a místy dosti humorný román.

Foto: ČTK

David Lynch v knize mnohé věci nevysvětlil.

Článek

„V knihách a na internetu o mně koluje spousta nesmyslů. Chtěl jsem mít všechny pravé informace na jednom místě,“ vyjádřil se Lynch před pěti lety ke svému literárnímu životopisu, který letos vyšel v českém překladu.

Zapisovatelkou jeho pamětí se stala zkušená publicistka Kristine McKennová, jež se s filmařem dobře zná už od konce sedmdesátých let, kdy vznikl jeho celovečerní debut Mazací hlava. „Kvazimemoáry“, jak spoluautorka výsledek označuje, sahají mnohem dál, až do padesátých let. Na velkorysém prostoru pokrývají do detailů více než půlstoletí trvající dráhu.

McKennová pracuje s osudem a myšlenkami multimediálního umělce, jenž se zabývá i malbou a designem, osobitým způsobem. Namísto zažitého postupu pouhého předkládání vzpomínek uchopila knihu jako svého druhu zrcadlo. Každou kapitolu půlí, a zatímco v její počáteční části skládá výpovědi osob, které Lynche znají z osobního nebo pracovního hlediska, ve druhé přináší reakci na předchozí text sám ústřední protagonista.

Foto: Paseka

Obal knihy.

Místo snění se rozjíždí pozvolna. Poměrně zeširoka se věnuje tvůrcově dětství a dospívání, prvotní filmová tvorba přichází na přetřes až přibližně ve třetině publikace. Poté ale maximálně vtáhne intenzivním popisem peripetií při preprodukcích, specifik jednotlivých castingů a natáčení i zákulisními příhodami očima herců a dalších členů štábů.

Zajímavá je také česká stopa v příběhu. Lynch se pár let před listopadovou revolucí vydal se svým dvorním skladatelem Angelem Badalamentim do Prahy nahrát soundtrack k Modrému sametu. V knize se zmiňují o dusné atmosféře komunistické země, jež byla pro hudbu k neo-noirovému thrilleru jako dělaná, a o patrně agentech StB, kteří měli dvojici pod drobnohledem.

Pokud čtenář očekává, že mu autoři nabídnou jasné vysvětlení bizarních a mnohovrstevnatých počinů, jakými jsou Městečko Twin Peaks, Lost Highway či Mulholland Drive, dostane se mu možná zklamání. Ani Lynch pro ně nemá jednoznačnou intepretaci. Jak píše McKennová, „chce, aby lidé jeho filmy cítili a prožívali, spíše než aby jim rozuměli“.

David Lynch a Kristine McKennová: Místo snění
Paseka, překlad Lucie Kořínková a Michal Prokop, 632 stran, 589 Kč

Hodnocení 85 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám