Hlavní obsah

Příběhy bezpráví. Školy uvidí filmy o Janu Masarykovi nebo Miladě Horákové

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve čtvrtek začíná v pražském kině Lucerna 14. ročník projektu Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách. Ceny Příběhů bezpráví dostanou tři pamětníci, kteří vzdorovali komunistickému režimu, a studenti téměř čtyř stovek škol dostanou filmy, které se vztahují hlavně ke komunistickému převratu v roce 1948.

Foto: Repro z knihy To byla Milada Horáková

Milada Horáková vypovídá před tribunálem Státního soudu v červnu 1950.

Článek

Školy si letos mohou vybrat ze čtyř filmů souvisejících s rokem 1948.

„Nejnovějším z nich je krátký střihový dokument Karla Strachoty Právě se vracím z Hradu, který bude premiérově uveden během slavnostního zahájení v kině Lucerna. Jde o obrazovou esej sestavenou z archivních filmových záběrů, která přináší svědectví o tom, jak přišli občané Československa na několik desítek let o demokracii, a zároveň nabízí otázku, nakolik je odkaz tehdejších událostí aktuální i dnes,“ sdělil mediální koordinátor Filip Šebek.

Součástí nabídky je také snímek Jan Masaryk a třetí republika. Jde o zkrácenou verzi dvoudílného dokumentu přibližujícího osobnost diplomata a politika Jana Masaryka včetně jeho poválečného politického angažmá. Ve výběru je i dokument Ztracená duše národa: Ztráta tradice Olgy Sommerové, který odhaluje na základě osudů dvou perzekvovaných sedláků zločinnost komunistického režimu, či snímek Případ Dr. Horáková v režii Jana Mudry, přibližující mimo jiné roli komunistické propagandy při vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou.

Zároveň budou zapojeným školám také dostupné on-line dva díly seriálu Stream.cz Slavné dny – Den, kdy vzniklo Československo a Den, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda.

Diskuze se svědky

Událostem roku 1948 je tentokrát věnováno například i téma „Paměť roku 1948“ projektu Z místa, kde žijeme, do něhož je zapojeno deset týmů ze základních a středních škol. Ty na jaře letošního roku pátraly po tom, jak na přelomové události roku 1948 vzpomínají jejich rodinní příslušníci a další pamětníci z jejich okolí, co se o nich mohou dozvědět z městských kronik nebo dobových regionálních tiskovin, a tyto příběhy následně zaznamenaly. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se v průběhu pátrání osobně setkali s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě.

„Mladí lidé by si měli uvědomit, že demokracie není samozřejmá, že je třeba o ni pečovat. Je to důležité zejména v době, kdy je oslabována. A k tomu v České republice dochází. Naše společnost se jakoby vzdává některých prvků demokratického systému. Politika se stává doménou antisystémových populistů, demagogů a xenofobů. Nejen z jejich strany dochází k relativizaci zločinné podstaty předlistopadového režimu. Mnozí politici ve společnosti rozdmýchávají napětí a přitom přiživují různé nejistoty a strachy. Je omezována svoboda masových médií, která by měla nezávisle kontrolovat fungování demokratického zřízení,“ řekl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách ze společnosti Člověk v tísni Karel Strachota.

Reklama

Výběr článků

Načítám