Článek
Za sebou má celou řadu výstav po celé republice a nyní, u příležitosti svých 80. narozenin dokonce chystá velkou expozici v Havířově, na které budou k vidění desítky napodobenin Salvadora Dalího. Tedy malíře, který je jeho srdci nejbližší.
Aby se vyhnul jakémukoliv stínu podezření z nekalé činnosti, jenž by na něj mohl padnout, všechny obrazy podepisuj Karel Šural svým jménem. „Slovo kopie není pro označení toho, co dělám, úplně přesné. Já tomu říkám transkripce,“ říká o stovkách obrazů, které během několika desítek let namaloval.
Českotěšínský malíř Karel Šural chystá další výstavu, na které budou k vidění jeho nejnovější transkripce Salvadora Dalího.
Karla Šurala už od mládí všichni přesvědčovali, aby se vydal na dráhu malíře. Otec mu to ale rozmluvil a poslal ho na obchodní akademii. Poté Šural vystudoval právnickou fakultu. Jenomže z politických důvodů nedostal titul doktora práv, ten mu byl udělen až po sametové revoluci.
Malování se nicméně krátce po dovršení dospělosti stalo jeho celoživotní vášní. Nejprve se pokoušel jako samouk o vlastní tvorbu, protože ale nebyl s výsledky příliš spokojen, rozhodl se učit na obrazech, které už namalovali slavní malíři stovky let před ním.
Čapek byl hodně těžký
„Přípravy na to, co se mělo stát mým celoživotním dílem, mi trvaly téměř čtvrtstoletí. Až někdy kolem roku 1968 jsem začal být spokojen s výsledky, navíc jsem si během té doby vytvořil vlastní styl, kterým jsem mohl všechny ty malíře napodobit,“ říká Šural.
„Neříkám svým obrazům kopie i z toho důvodu, aby mne někdo neobvinil, že nejsou moc přesné. Originály jsou samozřejmě rozesety po celém světě a cestovat za nimi by bylo příliš nákladné. Proto jsem odkázán pouze na reprodukce,“ říká Šural.
Salvador Dalí, Leonardo da Vinci, Rembrandt van Rijn, Mark Chagall, Pablo Picasso, Ilja Repin, ale třeba i Claude Monet či Josef Čapek. Všechny tyto umělce dokázal malíř-samouk během svého života napodobit. Většinu obrazů již rozprodal, několik desítek jich ale má doma.
Malování jedné transkripce trvalo Karlu Šuralovi několik stovek hodin, často šlo o rozměrná díla. „Nejvíce práce jsem ale měl s moderními styly, protože jsem si zvykl na klasickou malbu,“ říká s tím, že asi nejvíce se natrápil například se slavnou Venkovankou Josefa Čapka. „I když to na první pohled vypadá jako dětská malbička, bylo to hodně těžké. Některé obrazy mi trvaly i dlouhá léta,“ říká.
Největší vášní se mu během života staly obrazy Salvadora Dalího. „Při svém mapování historie dějin světového malířství jsem pochopitelně nemohl minout Dalího. Ten se mi natolik zalíbil, že jsem v malování jeho obrazů pokračoval. Nakonec jsem tak během svého života vytvořil nejenom 200 obrazů z dějin světového malířství, ale i více než stovku transkripcí Salvadora Dalího,“ tvrdí umělec, jehož dílo je raritou nejen v evropském, ale možná i ve světovém měřítku.
Výstava u příležitosti osmdesátin Karla Šurala nabídne právě díla Salvadora Dalího, která vznikla během posledních pěti let. Jde o několik desítek transkripcí Dalího. „Tentokrát půjde o jeho nejsložitější a nejpracnější obrazy,“ tvrdí Šural o nové výstavě, která začne 4. dubna v galerii Kulturního domu Radost v Havířově.