Článek
Tvorbu Jana Solpery zná každý, aniž by o tom věděl. Výtvarník totiž vytvořil písmo na našich bankovkách a jeho písmo používá ve vizuálu i Česká národní banka. Mimo to najdeme v galerii ukázku jeho autorských písem, dále knižní grafiku, logotypy i televizní grafiku z šedesátých a sedmdesátých let minulého století.
Podstatnými znaky Solperovy tvorby jsou, kromě samozřejmé řemeslné dokonalosti, také promyšlená práce s linií, její ohýbání sloužící především tvarové přesvědčivosti a v neposlední řadě také promyšlená hra s poměry jednotlivých částí celku.
Vše výše uvedené ovšem vždy slouží v první řadě vizuální srozumitelnosti a ne obrazovému manýrismu na první dobrou. Anglické slovo rounded, použité coby název celé kolekce, totiž znamená nejen zakulacený (u linií písma), ale také vyzrálý. Ano, ukázka tvorby Jana Solpery je ukázkou vyzrálého, originálního a uceleného díla.
Návštěvník ani nemusí být extra poučeným v oblasti grafiky, aby okamžitě rozpoznal, že má co dělat s interesantními artefakty. Plakát z roku 1982 Sýrie ve fotografii pracuje s kontrastem dvou barev, oranžového podkladu a černého písma. Slovo Sýrie evokuje orientální styl a vytváří hlavní estetický plán. Podobně je koncipován i plakát 25 let Divadla Na zábradlí (1983). I v tomto případě hraje hlavní roli černá číslovka lemovaná žlutě na oranžové ploše.
Solpera se však neomezuje pouze na hru s literami, ale dokáže využít i figurativní motivy. Plakát ke dvacátému výročí pantomimy Ladislava Fialky je toho dobrým příkladem. Mim je zobrazen pouze schematicky, co je však výrazné, jsou jeho oči v nabílené tváři. Ty okamžitě přitáhnou pozorovatelovu pozornost. Písmo zvolil autor velmi decentní, tvořené tenkými liniemi a třemi červenými body (tvořícími tečky nad měkkými i).
Barevnosti se nezříká
Ačkoliv většina vystavených prací pracuje pouze s černou a bílou, barevnosti se autor nezříká. Vždycky s ní pracuje ale velmi střídmě, až cudně. A vždycky ji používá jako nosný vizuální motiv. Vytváří tak vlastně jakési reklamní logo (ať už je to litera nebo číslo), přitahující okamžitou pozornost.
Kreslené tituly knih a ukázky kaligrafického mistrovství využívají totálního minimalismu, výrazného kontrastu a povyšování dané linie nad primární estetickou řeč. Každé písmeno může stát samo o sobě coby sebevědomé umělecké dílo.
Tvorba Jana Solpery vlastně neustále osciluje mezi striktním či úsporným výtvarným vyjádřením a latentním smyslem, který je jakoby zakódován pod povrchem jedné každé linie. A dokazuje, že autor má písmo a knížky opravdu rád.
