Hlavní obsah

Ponižování dětí a Vánoce ve vězení

Právo, Michal Procházka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jaké byly chartistky - disidentky, manželky, spolupracovnice a spolubojovnice petičního hnutí z konce 70. let, mohou diváci České televize poznávat od 7. ledna. Desetidílný seriál Ženy Charty 77 přibližuje deset méně známých protagonistek disidentské scény, která známou peticí upozorňovala především na skutečnost, že Československo nedodržuje základní lidská práva.

Článek

Cyklus jednak připomíná výročí třiceti let od založení Charty 77, které slavíme právě na začátku ledna. Patnáctiminutové miniportrétky chartistek, jež natočily přední české dokumentaristky včetně Olgy Sommerové, Aleny Hynkové, Dagmar Smržové, a hlavně Terezy Svěrákové, dále líčí, jak se tehdy právě ženy vyrovnávaly s očistcem policejní brutality.

Šikanování na sebe bralo nejrůznější podoby včetně fyzických útoků estébáků a ponižování dětí ve škole. Jejich vzpomínání tvoří sled tragikomických historek i sugestivních monologů, které líčí až paradoxní i intimní momenty ze života "ztroskotanců a zaprodanců", jak je nazvalo po vzniku Charty v roce 1977 Rudé právo.

Například Anna Šabatová si pamatuje Vánoce z konkrétního roku podle toho, kdo byl tehdy ve vězení. Máme před očima opožděné svědectví, které přichází navíc v době, kdy se společnost už dávno odvrátila od mravního příkladu disidentů, na něž se snadněji zapomíná jako na špatné svědomí. V jednotlivých osudech žen, z nichž vyzařovala "zvláštní energie" a nezlomnost, ožívá dávné dilema, proč bylo tehdy důležité podepsat, když se tolik lidí naopak bálo a cenilo si více rodiny a bezpečí než svobody.

Cyklus Ženy Charty 77 ovšem neřeší vinu ani odpuštění, nezaslechneme v něm ani žádné naříkání. Tím, jak se autorky nezaměřují na známé a už veřejné tváře disentu, odhalují částečně jinou, neznámou Chartu. Za těmi, kteří po převratu odstartovali kariéru ve veřejných funkcích, byly desítky dalších, které svedlo dohromady to, že se ocitly na okraji normalizační společnosti, "žijící v zapšklém tichu".

Dokumentární portréty ovšem trpí všemi neduhy televizní publicistiky - jsou natočené příliš rychle, nesoustředěně, a hlavně s jalovou normou ČT. Jde v podstatě o povídající hlavy, stříhané s archivními materiály a podbarvované hudbou, které navozují dojem oživlé muzejní expozice. Dokumentární série představí někdejší mluvčí a členy Charty 77 nebo aktivisty Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Libuši Šilhánovou, Zdenu Tominovou, Annu Šabatovou, Zinu Freundovou, Věru Roubalovou, ale také Terezu Boučkovou, Janu Hlavsovou, Alenu Kumprechtovou, Drahomíru Šinoglovou a Kamilu Bendovou. První díl seriálu Ženy Charty 77 vysílá ČT 17. ledna ve 21.50 hodin.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám