Hlavní obsah

Pokračuje televizní cyklus PopStory

Pokračování cyklu PopStory nabídne šest nových dílů o zákulisí české a československé populární hudby od 50. let 20. století do začátku současného století. První díl s názvem Písně a slova se na ČT art objeví 11. října.

Foto: Suprahon

Marie Rottrová

Článek

V nových dílech cyklu nahlížejí lidé z branže na hudbu například jako na obchodní artikl, ideologický nástroj, ale i jako na nositele módních trendů či grafického designu, informovala mluvčí ČT Karolína Blinková. Tehdejší dobu komentují například Jiří Suchý, Ladislav Štaidl, Josef Laufer, Jožo Ráž, Helena Vondráčková, Marta Kubišová, Marie Rottrová, František Janeček, Karel Vágner nebo hudební publicisté Josef Vlček s Jiřím Černým.

„S dotazovanými se bavíme svobodně, bez loktů, ale i bez servítků. O penězích, vazbách, vzdoru i přizpůsobení. Zpovídaní se chovají různě. Někteří prochází sebereflexí, jiní mlží, další vytěsňují. 'Měl jsem rodinu, to víte', 'U mě nebylo co cenzurovat', 'Hrdina jsem nebyl, chtěl jsem prostě dělat muziku'. Odpovědi povědomého druhu, které známe z domácího prostředí, od obyčejných lidí. Všech těch, kteří žili normální životy v nenormální době. Pop evidentně nebyl výjimkou. I tady se dělaly kompromisy, dobrá či špatná rozhodnutí,” uvedl režisér a scenárista Jakub Skalický.

Cenzura textů

Diváci se mimo jiné dozví, jak se dívá na cenzuru textů 70. a 80. let zpěvák Miroslav Žbirka nebo komentář publicisty Jiřího Černého ke snaze československých muzikantů prorazit v zahraničí.

Foto: Universal Music

Miro Žbirka v osmdesátých letech.

„Scénář vznikal a vyvíjel se postupně. Zpočátku jsme se s Jakubem Skalickým a Radkem Diestlerem shodli na kostře. Následně jsme umělcům svobodně kladli otázky, jen s ohledem na zamýšlené okruhy. Díky tomu jsme mohli čerpat i ze starších rozhovorů, neboť řada zpovídaných již nežije,” sdělil scenárista Aleš Opekar. Mezi zmiňované patří třeba Karel Gott, Antonín Matzner, Karel Štědrý nebo Eva Pilarová.

Cyklus přináší kromě autentických výpovědí autorů a interpretů i množství raritních fotografií a ukázek z archivů. Některé věci, natočené na filmový pás, se díky nadšení televizních zaměstnanců podařilo zrekonstruovat do vysílatelné podoby. Například hudební čísla vkládaná do vojenského magazínu Azimut nikdo nevysílal skoro 50 let.

Reklama

Výběr článků

Načítám