Článek
Ve filmu Bony a klid z roku 1987 jsou i dvě skladby z repertoáru slavné britské popové kapely Frankie Goes To Hollywood – Relax a The Power of Love. Bylo složité získat tehdy povolení k jejich použití?
Jak se ukázalo, možné to bylo. Agenti kapely dokonce tvůrcům filmu prodali práva pouze za jednu libru. Řekl mi to Jiří Paulů, který tehdy pracoval v Supraphonu a podepisoval s nimi smlouvu. Nevím ale, a nikdy jsem se na to nikoho nezeptal, jaká byla geneze shánění toho povolení.
Myslím si, že si majitelé autorských práv mysleli, že ty písničky prodávají někam do rozvojové země, a tak nám je nechali za symbolickou cenu.
Vy jste napsal k filmu zbývající muziku. Proč jste tu práci přijal?
Pamatuji si, jak jsem dostal film na videokazetě. Písničky Frankie Goes To Hollywood už v něm byly, režisér Vítek Olmer však navíc použil diskotékové skladby, na které nevlastnil autorská práva. Potřeboval tedy dopsat původní hudbu a oslovil mě.
Ten film mě po prvním zhlédnutí fascinoval. Psal se rok 1986 a probíralo se v něm téma veksláků, které u nás nikdy oficiálně probíráno nebylo.
Byl skvěle natočený, měl výborný scénář, herci v něm hráli uvěřitelně, prostě byl jsem nadšen. Považoval jsem ho za velmi zásadní a udělal jsem všechno pro to, aby ho má práce nezkazila.
Myslíte například to, jak jste sehnal americké zpěváky?
Přesně tak. S Karlem Gottem, který jezdil koncertovat do západního Německa, jsem jel za Borkem Severou, producentem českého původu, který bydlel někde u Frankfurtu nad Mohanem. Požádal jsem ho, aby mi pomohl sehnat nějaké západní zpěváky, a on mi dohodil rovnou tři. Dodnes nechápu, jak je možné, že naše úřady jejich angažmá pro film povolily. Ono se to ale podařilo, studio Barrandov je zaplatilo a oni přijeli nahrávat do studia v Hrnčířích.
Byli to američtí zpěváci žijící v Německé spolkové republice. Charles Shaw dokonce vystupoval v tehdy slavném pořadu východoněmecké televize Ein Kessel Buntes. Byl to bavič. Zpíval, tančil, jezdil na kolečkových bruslích, prostě dělal toho moc. Se Silvií Brownovou a Dianou Greenovou přijeli do Prahy vlakem.
Se Silvií si mimochodem ještě občas telefonujeme. Je jí už přes šedesát let. Nedávno jsem se jí zeptal, co je s Charlesem. Řekla mi, že ho prý zavřeli za nějaké krádeže.
Byli to první zahraniční zpěváci, s nimiž jste spolupracoval?
Přesně tak. Z Charlese jsem byl doslova nadšený. Měl spoustu energie a pořád se mu něco nelíbilo. Přicházel s nápady a neustále chtěl něco upravovat. Jejich účast písně povýšila. Platí to podle mě pro všechny písně, šansony, balady a podobně. Když se v nich objeví dobrý zpěvák nebo zpěvačka, výrazně jim pomůže.
Měl jste radost, když vám Vít Olmer nabídl, abyste napsal hudbu i pro snímek Bony a klid 2?
Byl jsem v první řadě zvědavý, jaký bude. Je totiž běžné, že když se točí pokračování k úspěšnému filmu, bývá výsledek často dost sporný. Zaujalo mě naopak, že se mu podařilo sehnat všechny lidi, kteří hráli v jedničce. Tedy kromě Tomáše Hanáka, který v prvním dílu zemře. Tím pádem je to pokračování se vším všudy a myslím si, že bylo zpracováno věrohodně.
Někteří tehdejší veksláci jsou looseři, jiní šli do politiky, spousta z nich se prosadila v byznysu, protože to byli obchodně zruční lidé. Mnoho z nich se dostalo na vysoké posty. Ve druhém dílu filmu je to řečeno či naznačeno, takže si myslím, že je velmi výstižný.
Které momenty v hudbě k němu vás těší?
Napsal jsem scénickou hudbu a pět písniček, z nichž dvě jsou zásadní a mám z nich velkou radost. Jednu zpívá Ezy, což je člověk ze severní Moravy, který se jmenuje Ezdráš Hýbl. Viděl jsem ho na YouTube zpívat písničku Happy od Pharrella Williamse a strašně se mi to líbilo. Měl jsem už skladbu do filmu napsanou, a tak jsem se s ním spojil a požádal ho, aby ji zkusil nazpívat tak, jak to cítí. Udělal to senzačně.
Druhou mou oblíbenou je tklivá I Love You, kterou nazpíval Matěj Ruppert. Ve filmu je její část, v níž zpívá anglicky. S Gábinou Osvaldovou, která napsala text, jsme ho ale přesvědčili, aby v jedné verzi zazpíval kus česky. Dost se tomu bránil, ale nakonec podlehl. Česky zpívá krásně, jen na to není zvyklý. Když ze studia odcházel, řekl mi, ať s česko-anglickou verzí písničky udělám, co uznám za vhodné. Dal jsem ji na soundtrack, protože se opravdu povedla.
Mimochodem, kolik zaplatili tvůrci Bony a klid 2 za povolení k použití skladeb Relax a The Power of Love od Frankie Goes To Hollywood do snímku?
To nemůžu prozradit, ale byla to nesrovnatelně vyšší částka. Přesněji řečeno – byla to standardní částka, kterou si majitelé autorských práv na celém světě účtují.