Článek
Sarkofág v. 1.01 je románem o hledání životního prostoru ve světě, kde pro člověka nezbývá místo. Hrdinové si proto hledají jiný svět.
Kromě příběhu o jedinci degradovaném společenskými a technologickými mechanismy do role pouhého zboží autor předkládá i svou futurologickou vizi. Svět ovlivňuje enormní technologický rozvoj, zahlcení informacemi a nové politické rozdělení světa, ve kterém místo národních států vládnou firmy. Lidský život stále víc sestává z potřeby ovládat komunikační technologie a začínají se vytrácet tradiční hodnoty a vědomí sepětí s minulostí.
Žánrově román jeho autor řadí ke kyberpunku, jednomu z proudů sci-fi literatury, který vznikl na základě povídek amerického prozaika Williama Gibsona. Termín cyberspace (kyberprostor) poprvé použil v roce 1984. Název obohatil nejen slovník počítačových nadšenců, ale stal se všeobecně užívaným pro virtuální oblast rozrůstající se celosvětové počítačové sítě.
Naděje pro lidstvo zbývá
Kyberpunkoví autoři se zabývají prorůstáním lidského a technologického světa, pohybem lidského vědomí ve virtuálním prostoru a sociálními důsledky technicko-informační civilizace. Snad nejširší publikum tento žánr získal po uvedení filmu Matrix. Blanda připouští, že jeho kniha má s Matrixem něco společného - příběhy obou vědecko-fantastických děl se odehrávají částečně v reálném světě a částečně ve virtuální prostředí. Budoucnost Sarkofágu ale není na rozdíl od Matrixu tak pochmurná a temná. "Určitá naděje pro lidstvo tu zbývá, svět není technikou ještě zcela poroben," říká autor Sarkofágu.
Šestatřicetiletý Blanda vystudoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě UK, poté pracoval v České tiskové kanceláři a v deníku Právo. Nyní je druhým rokem na rodičovské dovolené s tříletým synem Merlinem. V roce 1998 vydal knihu Klíč k oběma světům, kromě prózy se věnuje i překladům z angličtiny a dramatické tvorbě, neméně pak fenoménu počítačových her.