Článek
V hraném snímku režisérky Zeiny Durraové sledujeme britskou čtyřicátnici Hanu, lékařku, která zrovna absolvovala velmi vyhrocené měsíce na válkou zmítané syrsko-jordánské hranici, kde prošly velkou zkouškou nejen její chirurgické schopnosti, ale tvrdé rány poznala i její duše.
Brzy se chystá vyrazit do Jemenu, do dalšího nelidského konfliktu, ale mezitím má pár dní na to, aby sama sebe zase našla, a rozhodne se je strávit v centru starověké egyptské civilizace v Luxoru.
„Myslím, že můj film není tolik o znovuobjevování sebe sama,“ říká režisérka Durraová v rozhovoru pro YouTube kanál Vegas Film Critic.
„To děláte, když jste mladší, naše hrdinka už ve svém věku ví, kým je. Jen si teď prošla něčím opravdu silným a snaží se tuto svou zkušenost nějak uchopit, reflektovat. Dělala jsem průzkum mezi zdravotníky z organizace Lékaři bez hranic, kteří fungují na syrsko-jordánské hranici, mluvila jsem s několika tamními chirurgy a na základě toho pak stvořila Hanu.“
Starověký Egypt všude okolo
To, že si Hana vybrala zrovna Luxor, není náhoda, má zde přátele z dob, kdy se zajímala o archeologii. Dokonce i bývalého milence Sultana, který se teď stává jejím průvodcem a společně nejen vzpomínají na mládí, ale snaží se také dát dohromady, co je život mezitím naučil, jak je poznamenal.
Komorní, až kontemplativní snímek hodně těží z prostředí, v němž se odehrává. Egypt už dlouho na plátně nevypadal tak velkolepě, neměl takovou hloubku.
„Nikdy jsem neviděla nic tak monumentálního, epického, co by v sobě neslo tolik moudrosti,“ říká britská herečka Andrea Riseboroughová, charismatická představitelka Hany. „Měli jsme velmi malý rozpočet, jen osmnáct dní na natáčení, ale ten starověký Egypt v pozadí dal našemu filmu ohromnou hodnotu navíc.“
Snímek Luxor se poprvé promítal letos na americkém Sundance. A teď ho budete moci zhlédnout i ve vašem oblíbeném kině v rámci akce Tady Vary, která nahradila kvůli koronaviru zrušený karlovarský festival.
