Oto Klempíř: V JAR se už nehádáme, necháváme ega spát

Já jsem měl obrovské filmové období v devadesátých letech a teď ho nemám, já potřebuju o tom filmu slyšet, potřebuju někoho důvěryhodného, trendsetter se říká těm lidem, aby mi doporučil, aby povyprávěl, o čem to je a co je za tím. Pak na to teprve jdu nebo si to koupím a doma se podívám a uznám z vhodné, že měl pravdu, nebo neměl a to podkope mou důvěru ve film ještě víc. Potom se jim rok vyhýbám.

Naposledy jsem viděl jako všichni Tři billboardy kousek za Ebbingem a to mě fascinovalo. A pak film starý asi rok, který se jmenoval Uteč.

Přiznám se, že nejsem filmový člověk, jsem člověk knih a písma.

To je zajímavé, s tím má hodně co do činění filmový člověk. Tuto větu vymyslel režisér Vladimír Michálek a ten nám ji vnutil. Okolo ní se nabalila celá píseň. Tak režisér, že jo, chytrý, vtipný, pohotový, borec no.

Stáhli ho a nikdo neví proč.

Možná to bylo tím, že jako v karaoke poskakuje ta kulička, tak tady poskakoval takový malý hakenkreuz, tak to možná někoho sr...

To jsou tak nepodstatné věci v životě v lidském, že vlastně ani nemáš chuť pátrat potom, proč to Youtube zakázal.

Jak kdy. Někdy napíšu první a Roman zhudební, někdy on napíše píseň, já to otextuju. Není šablona žádná.

My se nehádáme už vůbec. Nehádáme se o obsah písní. Buď to osloví ty lidi, nebo si počkáme s tím textem a jak se stalo u několika věcí, přišli za čtyři za pět let a teprve je to oslovilo. Nebojujeme spolu, protože když začneme bojovat, tak se probudí ega, a to je nebezpečné, necháváme je spát.

Strašně to potěšilo, bylo to bezvadné. Já samozřejmě je podezřívám, že to bylo částečně za výdrž a za zásluhy, ale všechny nás to potěšilo, protože je to věc, která nikoho nenechá chladným. Někdo si vás všiml, a řekl, ano stojíš za to, že ti dáme jediné tři prestižní ceny. Tak jsme byli rádi, ale že bychom to extrémně prožívali, to nikdo neprožíval.

Politika se do JAR nikdy netahala a nikdy tahat nebude. Tuto otázku vynechme.