Článek
Jak jste se k té příležitosti dostala?
Přišlo to strašně rychle. Žbirkovu desku produkoval můj kamarád Honza Horáček. Ten mě původně oslovil s prosbou, jestli bych na ni nemohla nazpívat nějaké podpůrné vokály. Podal to takhle proto, aby mě nevystresoval. Když jsem pak přijela do studia, postavil mě před hotovou věc. Neměla jsem čas přemýšlet o tom, jak tu písničku nazpívám. Hodil mě do vody a já musela plavat. Zpívám v ní tak, jak jsem to v danou chvíli cítila. Nahráli jsme ji na druhý pokus.
Tato zkušenost vám dopomohla k desce To jsem já. Přes ryze profilový název je na ní ale z vaší dílny pouze text ve skladbě Pondělí, zbytek napsali lidé kolem producentské dvojice Honza Horáček - Aleš Zenkl. Proč nejste autorsky zapojena více?
Nejsem skladatel, nýbrž interpret. Písničky pro mě kromě Horáčka a Zenkla složili ještě Jiří Janouch a Libor Mikoška. Původně jsem napsala texty dva, ale nakonec jsme se rozhodli, že tam jeden z nich nepůjde, protože jsem měla pocit, že není nazpíván jak bych si představovala. Ve studiu jsme o písničkách hodně diskutovali. Když mi něco nesedělo, udělali jsme kompromis nebo jsme úplně vyhazovali.
Co písničky spojuje?
Skladby jsou z větší části nahrány elektronicky, což beru jako základ. Mašinky dnes prostě pracují, ale nechybí ani živá podpora. Na desce jsou rozmanité písničky, od kytarovek přes taneční muziku, funky až po latinskoamerické rytmy. Je pestrá, což je pro mě důležité.
Jaké máte ambice?
Zatím to moc neřeším. Mám své zaměstnání a hudba je především koníček. Dostala jsem příležitost nahrát album, tak jsem ji přijala. Nyní se těším na reakce lidí a pokud budou dobré, zkusím vyjet s kapelou na pár koncertů. Rozhodně neplánuji hvězdnou kariéru, ráda bych se ale zpívání věnovala dál, protože mě baví.