Článek
V pátek vystoupíte v pražském Rock Café. Do Česka jezdíte poměrně často. Přitahuje vás něčím?
Začalo to v roce 1992, kdy jsme si v Čechách užívali a zalíbilo se nám tam. Publikum u vás bylo vždycky skvělé. Zdejší lidé chápou, o čem zpíváme. To je příjemné. Proto se k vám vždy rádi vracíme.
Nedávno jste absolvovali společné turné s českou skupinou Divokej Bill. Prý při něm vzniklo mezi oběma kapelami velké přátelství. Co vás spojuje?
Rozumíme si především hudebně. Přijeli si s námi v srpnu zahrát do Anglie na náš festival a měli velký úspěch. Při našem prvním setkání jsme náhodou zjistili, že jejich baskytarista Jurda hraje na nástroj, který kdysi náš baskytarista prodal v Praze v bazaru. To byla velká náhoda. Společně jsme rozplétali cestu toho nástroje od nás až k Divokýmu Billovi.
Pocházíte z Brightonu. Má to vliv na vaše levicově laděné texty?
Ano, máme k místu, kde jsme vznikli, velmi dobrý vztah, a to se projevuje přirozeně i v hudbě. Brighton je dělnické město. Neustále se zabýváme politickou situací ve světě. Osobně si myslím, že by se měla méně spojovat s náboženstvím a více se zaměřovat na jiná témata.
Jsou nějaká, o kterých ve svých písních nebudete zpívat?
Ne, cokoliv připadá v úvahu. O všem se dá napsat.
Jak bude vypadat váš páteční koncert v Praze?
Nové písně, staré písně. Bude to dobré představení, show.