Článek
Pořadatelé udělali vše proto, aby přilákali co nejvíce diváků. Koncert se konal těsně před začátkem školy, takže mohly přijít i děti, které Anetě fandily, a ještě byl spojen s akcí Nokia Wave Jam 04, věnované extrémním sportům. Přesto na Výstavišti sledovalo vystoupení kolem dvou a půl až třech tisíc lidí, což jen ukazuje jak obtížné je přenést televizní fenomén do reálného života - v tomto případě života poprockové zpěvačky.
A to Langerová rozhodně není žádná uměle stvořená hvězda, ale dívka z masa a kostí, která oplývá přesvědčivým pěveckým projevem a na rockovém pódiu nestojí poprvé. Ještě před tím, než ji proslavila soutěž, hrála s kapelou SPB, na kterou nezapomněla a taky ji pozvala na pódium, i když její vystoupení ovlivněné zábavovým rockem působilo vedle ostatních těžkopádně.
Vystoupení označované honosně jako první samostatný koncert však ukázalo nejen pěvecké kvality a charisma Langerové zpěvačky, ale také ukázalo, že za dva měsíce se vše stihnout nedá. První česká SuperStar sice už má docela obstojnou doprovodnou kapelu, která šlape, chybí jí však koncertní repertoár. Nebýt hostů, smrskla by se show na necelou půl hodinu.
Přítomnost hostů byla nezbytná
S vlastní kapelou zazpívala Langerová jen pár písniček. Přítomnost hostů proto byla nezbytná, s nimi však Langerová nehraje vždy první housle, zejména v Konci Bulla Mácha Třech sester jen přizvukovala. Omluvou budiž fakt, že Fanánkova parta přijela na scénu z letiště, neboť se v poledne vrátila z USA. Ale ani Malování, které si s Divokým Billem zazpívala už na festivalu v Českém Brodě, nevévodí, adekvátní prostor měla jen v Jiskře Ready Kirken.
Příjemné bylo, že Langerové se podařilo uchovat si vlastní tvář. Byť vyhrála komerčně pojatou televizní soutěž, projevila se navzdory svému věku jako osobnost, daří se jí přinášet kytarový rock, jemuž nechybí drive ani kapka tvrdosti. Tento styl také jejímu hlasu a projevu sedí. Paradoxně tak v rámci večera nejvíce "mimo" působila kromě vystoupení o třídu horších SPB právě okénka soutěžících ze SupersStar.
Čeká ji ještě hodně práce
Platí to zejména o duetu Langerové s Petrem Poláčkem v beatlesovském Oh Darling, který byl osobně milý, ne však dobrý (Poláčkovo sólo bylo výrazně lepší), ale také o Martině Balogové. Ta sice oplývá vynikajícím sexy hlasem, jaký lze jen závidět, dívky z Black Milk by se měly třást, ovšem píseň z repertoáru Anastacie se svou prvoplánovou tanečností nezapadala do dramaturgie večera.
Langerová sice naživo prokázala svůj naturel - kytarový (pop)rock je jí skutečně nejbližší, ovšem ještě ji čeká hodně práce, než se stane uznávanou součástí scény. Koncertní repertoár se neusadí hned a stavět ho jen na jedné desce nejde. A naživo se také bude muset obejít bez podpory moderátorů, kteří dokáží zaplnit prázdná místa a nabudit diváky. Na druhou stranu způsob, jakým Aneta spustila o pauze za doprovodu mizerného Brzobohatého beatboxu queenovské We Will Rock You, ukazuje, že bude schopná strhnout diváky. Je to dobře, protože by byla škoda, kdyby takový hlas zapadl.
