Hlavní obsah

Kupka slaví v Paříži triumf, ale žel bez Dvojbarevné fugy

Novinky, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PAŘÍŽ

O výstavě Zrození abstrakce v pařížském Musée d"Orsay se začalo v Praze psát už několik měsíců před její listopadovou vernisáží. Příčinou se stala tvrdohlavá neochota pražské Národní galerie zapůjčit Francouzům jeden z klíčových obrazů Františka Kupky: Amorfu - Dvoubarevnou fugu.

Foto: Martina Rambousková

Václav Horáček při podpisu diplomů

Článek

Důvody s odkazem na ochranu díla byly nepochopitelné. Obraz se dosud naprosto běžně vystavoval v zahraničí. Za ředitelování akademika Jiřího Kotalíka ho mohli vidět diváci v Paříži, New Yorku, Curychu, Benátkách i Darmstadtu.

O malbu v Musée d" Orsay velice stáli. Byla to jedna z historicky prvních abstraktních kompozic, které francouzské obecenstvo vůbec kdy vidělo. Kupka Amorfu vystavil v roce 1912 na pařížském Podzimním salonu. A odvážná malba tehdy vzbudila skandál, tak trochu podobný rozruchu kolem Snídaně v trávě, jímž začínají dějiny impresionismu.

Do boje za zapůjčení obrazu se v Praze srdnatě postavila sběratelka Meda Mládková. Vyvolala dokonce podpisovou akci, aby se Dvoubarevná fuga odvezla do Paříže. "Tu petici podepsal i ministr kultury Pavel Dostál!", řekl Mládková hrdě Právu. Ale bylo to marné. Papír s podpisy s generálním ředitelem Milanem Knížákem nijak nepohnul. Paříž se musela spokojit s náhradou. A tak do Francie putovalo z Národní galerie Jezero - Klávesy piana. Obraz krásný a působivý, ale pro téma výstavy ne tak bytostně důležitý jako právě Dvoubarevná fuga.

Prostor vyklizený českou Národní galerii využily jiné světové instituce. Muzeum moderního umění z New Yorku s zapůjčilo kompletní studie k Amorfě i když jde o kvaše na papíře, které jsou z konzervátorského hlediska nejvíce ohrozitelné. Do Paříže letecky putovaly Kupkovy obrazy i z Národní galerie z Washingtonu a Muzeum umění z Philadelphie. Situaci využilo i Centrum Pompidou k představení svých Kupků.

Čest Prahy zachraňovala Meda Mládková, která z Muzea Kampa dala všechno, co Francouzi chtěli a ještě něco navíc. I díky jí se výstava Zrození abstrakce stala velkou poctou českému rodákovi. Dokonce ani Kandinskému nebo Delaunayovi tu není věnována taková pozornost! O to více je překvapivý bojkot akce ze strany české Národní galerie. Mohla se důstojně prezentovat klíčovým dílem. Mohla to být její obrovská mezinárodní reklama. Francouzi chtěli reprodukci Dvoubarevné fugy umístit na obálku velkého katalogu i na plakát a bilbordy. Prostě nepochopitelné....

Zrození abstrakce

Musée d"Orsay, Paříž, 5. listopadu 2003 - 22. února 2004, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek do 21.45 hodin.

V Paříži je v současné době i velká expozice o Gauguinově tvorbě z Tahity. Jsou tam ta nejlepší díla z Francie, ale i z Moskvy a Petrohradu, New Yorku i Washingtonu. Z Bostonu dokonce přivezli obraz Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?. Půl století nebyl tento poklad vystavován v Evropě. Prostě úžasná výstava. Z celého světa využili galerie ojedinělé možnosti prezentovat svého Gauguina. Nicméně zcela samozřejmě tam chybí nádherný obraz Útěk (1902) z Prahy. Jako by česká Národní galerie kolem sebe začala stavět nepochopitelnou čínskou zeď.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám