Článek
Krištof Kintera udělal věž z vybitých baterií a tým Denisy Kery a Petra Šourka vytvořil projekt Lithopy.
Přehlídka začíná dnes a potrvá do 1. září. Koná se pod názvem Broken Nature: Design Takes on Human Survival (Zlomená příroda: design pomáhá přežití člověka). „Expozici se nám podařilo připravit po asi čtyřech letech vyjednávání se státem,“ řekl Radim Ondráček z Uměleckoprůmyslového musea, které projekt zaštiťuje.
Kinterova věž evokuje apokalyptickou ohořelou krajinu, kterou zanechává drancující přístup člověka k jeho životnímu prostředí.
Její autor je výtvarný umělec, který působí také jako kurátor. Svým projektem reaguje na vzrůstající spotřebu energie a také reflektuje boom kryptoměn a nových technologií.
„Autor do objektu stále zasahuje. Chce tím upozornit na neudržitelný životní styl,“ vysvětlila kurátorka Iva Knobloch.
Dodala, že druhý projekt reaguje na boom kryptoměn a nových technologií. Je inspirován krajinou kolem Cínovce, kde jsou velké zásoby lithia používaného pro výrobu baterií, a líčí život v utopické komunitě.
Milánské trienále začínalo roku 1923 v Monze. Česká republika se ho účastnila už od prvního ročníku a nevynechala ani jednou až do roku 1947.
„Naši umělci byli velice úspěšní, dostali řadu cen,“ připomněla kurátorka Knobloch. Oceněni byli například Ladislav Sutnar a Josef Sudek.
Po roce 1948 se Československo přehlídek neúčastnilo a vrátilo se na ně až v roce 1957, kdy připravilo expozici, na které Jan Kotík poprvé prezentoval monumentální objekt ze skla.
Až do roku 1968 se účastnilo pravidelně, ale s nástupem normalizace čeští designéři a architekti o příležitost prezentovat se v Miláně opět přišli.