Hlavní obsah

Krása nahého těla ukrytá pod vrstvou betonu

Právo, Jan Šída

Třetí ročník výstavy Akta Erotika hostí až do 11. září pražská galerie Art Mozaika. Jejím cílem je ukázat veřejnosti zpracování erotického tématu uměleckou formou nejen ve fotografii, ale také v malířství, sochařství, vizuálním umění nebo designu. A to prostřednictvím děl několika desítek českých, slovenských i zahraničních tvůrců.

Foto: Jan Šída, Právo

Erotické téma i nadsázka v díle malíře Jana Synka.

Článek

První, co návštěvníka překvapí, je zvolený výstavní interiér. Jde totiž o funkční protiatomový kryt, takže se dá s nadsázkou konstatovat, že zobrazovaná nahota je před zrakem puritánů skryta pod několika metry kvalitního betonu.

Všechna umělecká díla se tak dostávají do zvláštního kontextu. Když člověk vidí krásná odhalená lidská těla hned vedle vyvěšeného úkrytového řádu, hasicích přístrojů, případně industriálního vybavení či pancéřových dveří, musí ho nutně napadnout, že mu organizátoři vlastně nabízejí, byť zprostředkovanou formou, dvě stránky našeho postmoderního světa. Krásu v esenciální podobě na jedné straně a strach z válečného konfliktu i následného zániku na straně druhé.

Výběr vystavených exponátů sahá od artefaktů z období devatenáctého století až po práce ze žhavé současnosti. Klasika žánru, jako je umělecký akt, představuje především František Drtikol.

Právě on svým způsobem stanovil, jak by měla vypadat umělecky zpracovaná nahota ve fotografii. Podobně k této disciplíně, tedy s určitým respektem i nadhledem, přistupují mimo jiné Taras Kuščynskyj, František Dostál, Hynek Čermák nebo Jan Saudek. Vasil Stanko už lidské tělo chápe jako hmotu, kterou může přetvářet podle sebe. Kdežto Ladi Novák nebo Milan Junek už balancují na hraně mezi klasickou erotikou a velmi expresivním zobrazením. Peter Nagy naopak vidí ženu spíše jako jemně tajemnou a zároveň také poněkud exotickou nositelku nevyzývavé smyslnosti.

Malířská tvorba na rozdíl od fotografie může pracovat s mnohem větším výrazovým spektrem. Od takřka syrového naturalismu při zobrazování mužského aktu od Tomáše Němce přes tvrdou erotiku Filipa Kůrky až k naivistickému symbolismu, který prezentuje Michal Novotný alias Micl.

Ukrajinská malířka a sochařka Oless Dovhoruk na svém obraze Discrete spojuje na první pohled dva vzájemně oddělené světy. Ten figurativní, symbolizuje ho nahá postava dívky, a ten imateriální, který představují barevné plochy nakladené vedle sebe.

Z popartové hravosti a komiksové nadsázky vychází Jan Synek. Jeho výtvarný rukopis připomíná amerického výtvarníka Keitha Haringa.

Nahá žena obryně, která je na čtyřech, sleduje na lesní louce malá prasátka. Malíř akcentoval především velké modré oči vyobrazené krásky stejně jako její rudé rty a bradavky. Vnímání odhaleného lidského těla je v naší době stále kontroverzní. Byť ho vidíme v médiích až až a zdálo by se, že nikomu nevadí, mají některé internetové účty téměř předpotopní názory na zobrazenou nahotu.

Názory extremistů na síti nikomu nevadí, zatímco odhalené ňadro se stává důvodem pro zablokování na internetu. Stejně tak se vedou nekonečné diskuse, kde končí erotika a začíná pornografie a kdo to má vlastně rozsoudit. A přitom první, co každý hned po narození uvidíme, je nahé ženské tělo.

Výstava Akta Erotika výše uvedenou problematiku nevyřeší. Není to ani jejím cílem. To, co chce, je představit, jaké jsou možnosti, kterými lze ukázat nahotu, a zároveň způsoby, jak je k ní možné přistupovat.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám