Korunovační klenoty Lucemburků poprvé v Praze. V klášteře minoritů je i kopie svatováclavské koruny

Jedná se o přesné vědecké kopie, tzv. faksimile, napodobující věrně originály korunovačních klenotů uložených po celé Evropě.

„Jejich autorem je Jiří Urban, český, světově uznávaný restaurátor, klenotník a zlatník. Je tvůrcem i mnoha dalších významných památek tohoto typu,“ uvedla Helena Kohoutová, ředitelka výstavních ploch a historických sálů v pražském klášteře na Starém Městě.

Pětici zdobných korun vyhotovil Urban na zakázku pro velkou výstavu Magičtí Lucemburkové, která je putovní již od roku 2015.

Nejdůležitější je mezi nimi podle historika a novináře Davida Černého císařská říšská koruna, jejíž originál se nachází v pokladnici Hofburgu ve Vídni. „Kvůli této koruně, kterou získal Karel IV. v roce 1350, nechal vystavět celý Karlštejn, “ vysvětlil zakladatel projektu Miluju Prahu. Hrad se stal královskou klenotnicí a také úložištěm svatých ostatků.

Kdo nestihl zářijovou výstavu českých korunovačních klenotů ve Vladislavském sále na Pražském hradě, jež se koná jednou do roka, v klidu a zblízka si svatováclavskou korunu může prohlédnout právě zde.

„Na jejím křížku je latinsky napsáno, že je v něm uchován trh z Kristovy koruny, to znamená, že kdo byl touto korunou korunován, byl také korunován Ježíšem Kristem,“ přiblížil historik. Podle poslední rentgenové analýzy už se však trn vevnitř nenachází.

Podle novodobé pověsti každý člověk, který není oprávněn korunu nosit, ale nasadí si ji na hlavu, do roka zemře. V listopadu roku 1941 si ji prohlédl - a možná i nasadil - zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. A zemřel na následky atentátu 4. června 1942.

Korunu nechal vyhotovit „největší Čech“ Karel IV., stejně jako římskou korunu, uloženou v pokladnici dómu v německých Cáchách, jejíž kopie je teď v Praze také.

„Z jejího průměru si můžeme představit, jak měl Karel IV. asi velkou hlavu. Když ji srovnáme s vedlejší lombardskou korunou, tak je to možná o půlku větší průměr,“ ukazoval Černý Novinkám na prohlídce.

Zmiňovaná menší lombardská či také langobardská železná koruna je podle něj historicky nejvzácnější, protože je nejstarší, její historie sahá pravděpodobně do 5. či už 4. století.

„Nejzajímavější věcí na ní je, že je sepnuta pásem železa, o kterém se říká, že to je rozkovaný hřeb z Kristovy koruny. Touto korunou byl ještě korunován rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý,“ dodal historik. Stalo se tak roku 1838.

Pětici vystavených cenností uzavírá svatoštěpánská koruna z budovy maďarského parlamentu v Budapešti.

„To, co jen a ní nejzajímavější a co se stalo symbolem celého Maďarska, je její nakloněný kříž. Legenda vypráví, že je nakloněný proto, že když byla koruna převážena z Budapešti do Komárna pro českého krále Ladislava Pohrobka, tak ji komorná rozsedla,“ usmívá se při vyprávění této legendy Černý.

Unikátní výstavu, která je v hlavním městě k vidění poprvé, hostí klášter minoritů sv. Jakuba v Praze 1.

„Vedle toho, že ho založili přemyslovští králové, tak tady také pobývali všichni významní čeští Lucemburkové - Jan, Karel IV., Václav IV. a Zikmund,“ vyzdvihla důležitost místa Kohoutová. A právě tady se roku 1311 uskutečnila svatební slavnost Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

„Klášter se otevřel téměř po osmi stech letech poprvé veřejnosti minulý rok, využívaný je jako centrum vzdělávání, kultury a jako místo společenských událostí. Svým významem je, můžeme říct, druhým Pražským hradem,“ myslí si.

Návštěvníci v něm najdou románská sklepení, sál Jana Lucemburského, kde se konala zmiňovaná svatební hostina, síň Elišky Přemyslovny, v níž jsou vystaveny koruny, a v prvním patře pak Korunovační sál, který patří mezi největším klášterní sály v Evropě.

Výstava nazvaná Korunovační klenoty lucemburských panovníků zde bude do konce února 2026, přístupná je každý den v týdnu. Cena vstupenky činí 500 Kč a zahrnuje zároveň prohlídku celého kláštera i s bazilikou sv. Jakuba.