Článek
Od středy 9. srpna až do soboty hraje ve vaničce hradní budovy, jejíž střecha se propadla už někdy v první půli 17. století, jednu ze svých pilotních inscenací - Shakespearova Richarda III. V Praze měla premiéru v principálově režii už v roce 2000, na jaře o rok později za ni představitel titulní role Jan Potměšil obdržel Cenu Alfreda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon roku.
Richard III. na hrad!
"Kastelán Zdeněk Svoboda si Richarda na hrad přál dlouho, ale pořád jsem to odkládal, protože konstrukci scény Ondřeje Nekvasila přenést do plenéru Kašperku, to by byl nesmysl," uvítal mne ve čtvrtek pod ocelovou oblohou Špalek. "Nakonec jsem se ale rozhodl udělat pro Šumavu úplně novou inscenaci."
Jakou pověst získal Kašpar v okolí, o tom svědčí i to, že až do soboty je prakticky vyprodáno. Každý den je nutno řešit ještě jeden nemalý problém: Dopravit přes hradní skaliska před bránou a na nádvoří a přes kamenná a dřevěná schodiště paláce do arény Jana Potměšila, který je od listopadových dnů roku 1989 po autonehodě upoután na vozík, ale pravidelně se objevuje v inscenacích Jakuba Špalka nebo Jana Kačera.
"Je to každodenní horolezecký výkon pro mne i pro kamarády, kteří mi i s mým korábem pomáhají," řekl mi Jan, když jsme si smlouvali malý rozhovor po představení. "Ale zvládáme to všichni v pohodě. Nejdůležitější je, že tady máme diváky."
Reportáž psaná v louži
První kapky deště začaly Richarda i ostatní anglické rytíře a královny skrápět při přezkušování závěrečné bojové scény Království za koně. Pak se hlediště naplnilo k prasknutí. V monolozích je Potměšil stále nepřekonatelný, na jevišti řádí i v sedle "na koni". S prvními vraždami proradného a krutého krále začalo ale nebe na všechny lít konve deště.
Režisér představení na dvacet minut přerušil, že se snad příroda umoudří. Skoro to vyšlo. Už jenom mžilo a herci, zejména Potměšil, který zůstává v pozadí jeviště i mimo své výstupy, vysoušeli v pokračování příběhu svými kostýmy louže na scéně. Po další čtvrthodince ale nový liják inscenaci definitivně ubezdušil. Promoklí na kost byli všichni na jevišti i v hledišti. Kašpaři sklidili dlouhý aplaus. Za výkon i za odvahu. Pršelo až do Prahy, kam se autor těchto řádků dral podzimními mlhami. Řídil jen ve slipech. To jediné na trestné body naštěstí ještě není. Diváci se ale i dnes mají na co těšit. Jan Potměšil všem vzkazuje, že na Kašperku možná pršet nebude.