Článek
Minulou neděli jste po svém swingovém vystoupení požádal porotce Ondřeje Soukupa, aby vám vysvětlil, jak je možné, že jste se díky preferencím poroty dostal mezi čtyřicítku čtvrtfinalistů. Jak si to vysvětlujete vy?
Spousta lidí tu otázku špatně pochopila. Minulou neděli jsem zpíval opravdu špatně a poprávu jsem vyletěl, čili jsem nechtěl obhajovat to vystoupení. Ptal jsem se, protože pan Soukup několikrát říkal, že zpívat neumím, tak mi bylo divné, proč jsem postupoval. Porotci museli poznat, že na to nemám, přesto mě nechali jít dál. Osobně si to vysvětluji tak, že zpívat docela umím. Nechci ale tvrdit, že jsem stejně dobrý jako dalších devět finalistů. Na první až čtvrté místo jsem neměl.
Měl jste ale na šesté?
To je velký úspěch. Ta desítka už je podle mě o tom, kdo jak zaujme. Netajím, že jsem sázel na celkový výraz, charisma a show. Ve zpěvu jsem těch zbylých devět za tak krátkou chvíli dohnat nemohl.
Vsadil jste na show. Když jste zpíval La Bambu, měl jste na sobě dobový hispánský kostým s třásněmi a v ruce rumba koule. Porotkyni Osvaldové jste potvrdil, že se v tom cítíte jako pitomec.
To jsem samozřejmě přehnal. Kostymérky mi ho doporučily a já si ho vybral. Pak jsem se jim šel omluvit, protože se cítily být dotčené.
Od začátku jste byl považován za outsidera mezi finalisty. Jak se vám s tou pozicí žilo?
Do většiny kol jsem šel s tím, že mě porota zase smete ze stolu. Někdy to ale nebylo tak hrozné, jak tvrdila. Třeba muzikálová píseň mi docela vyšla, proto mě udivil výrok pana Hermana, který řekl, že bych měl zpívat na playback. Nebylo to jednoduché ani příjemné, někdy mi to přišlo trochu líto. Všichni víme, že finále SuperStar nebyla soutěž pro mě. Já bych se radši věnoval zpívání s kapelou. Když už jsem se dostal tak daleko, přece jsem to nemohl vzdát. Bojoval jsem.
Kdy jste v neděli začal cítit, že vypadnete?
Já to cítil už v pátek, když jsme poprvé zkoušeli s big bandem. Věděl jsem, že končím, a možná to na mě bylo vidět. Asi to byla chyba, měl jsem víc bojovat. Na pódiu jsem zpíval s vědomím, že mi to nejde, s tou písničkou jsem se nesžil.
Moderátoři ale vyměnili "sedadlo smrti". Pokud jste to nevěděl, nenapadlo vás alespoň na okamžik, že by to ještě mohlo dopadnout?
Nevěděl jsem to, ale když na "sedadlo smrti" odešli Aneta, Martina a Sámer, bylo jasné, že to bude jinak. O svém vyhazovu jsem nepochyboval ani na okamžik. Když řekli mé jméno, vstal jsem, rozloučil se a hlavu jsem si z toho nedělal.
Řekl jste, že se dál budete věnovat kapele.
Určitě, v tom jsem silnější. Čeká mě ale také maturita. Měl jsem maturovat už teď, ale kvůli soutěži jsem se dohodl na odklad na září.
Půjdete po maturitě na vysokou školu?
Bude to záležet na tom, jak se mi povede s kapelou. Žádnou přihlášku jsem si ale nedal. Chtěl jsem si příští rok udělat státnici z angličtiny a při tom se zdokonalovat ve zpěvu, hrát na kytaru a piano. Za ten rok bych se mohl hodně zlepšit.
Dostal jste už nějakou nabídku mimo vaši smlouvu s BMG, kterou mají podepsanou všichni finalisté?
Dostal, ale neřeknu jakou. Byli jsme si s dotyčným sednout, řekli si, kdo to jak vidí. Je to nabídka na zpívání s kapelou. Pokud jde o BMG, mluvil jsem s panem Hermanem, šéfem vydavatelství, a on mi řekl, že ještě neví. Osobně si ale myslím, že se mnou nepočítají.
Kdo podle vás bude českou SuperStar?
Fandím všem, ale nejsympatičtější je mi Aneta. Když se s ní člověk baví, je do pohody. Samozřejmě se mi také líbí, jak zpívá.
Jaké byly mezi finalisty vztahy?
Mnoho lidí si myslí, že mezi námi byla rivalita, jenže nebylo to tak. Zezačátku jsme se s jedním zpěvákem, který v soutěži ještě je a má vysoké ambice, nemuseli. Jen jsme se respektovali. Ale v posledních kolech jsme se spřátelili, jsou mezi námi kamarádská pouta, jako mezi všemi. Předtím, než jdeme na pódium na vyhlášení, máme takový rituál, při kterém se chytneme za ruce a zařveme. Nemrzí mě, že už nejsem v soutěži. Bude mi ale chybět to, že nebudu s těmi lidmi.
O bezpečnost finalistů soutěže se stará Viktor
Viktor patří k nejzkušenějším lidem z oblasti bezpečnosti a ochrany osob v republice. V současné době se stará o bezpečnost a organizační záležitosti finalistů soutěže Česko hledá SuperStar a minulý týden ve čtvrtek se i on pořádně zapotil v pražské Metropoli, kam si přišlo přes dva tisíce velmi mladých lidí pro podpisy svých idolů.
"Z technických důvodů došlo k asi třicetiminutovému zdržení. Nebylo to kvůli soutěžícím, ti dorazili včas. Jejich autobus stál stranou od obchodního centra, aby se nestalo, že je fanoušci zpozorují a dají se do pohybu směrem k nim," vysvětlil Viktor Právu. "Než šli mezi lidi, dostali instruktážní přednášku."
Při ní vysvětlil, jak a čím by měli podepisovat, že nemají mít na stole žádné sklo a jak mají dát najevo, že něco potřebují. Kdyby se dav dostal přes zábrany, které nakonec na místě tvořilo asi dvacet lidí z bezpečnostní agentury, bylo nutné zachovat klid a nevstávat od stolu, protože by se hnal za nimi a mohl by prorazit sklo, před nímž seděli.
"Přímo při akci jsem je neustále pozoroval. Věděl jsem, že jsou v umělecké branži noví, a proto se musí na podepisování stále dívat. Jakmile někdo z nich zvedl hlavu, zpozorněl jsem, protože to mohlo znamenat, že mají problém. Musel jsem také odečítat z jejich mimiky. Naštěstí nedošlo k ničemu vážnému, jenom jsme museli některé fanoušky popohánět, aby se dostalo i na další," vzpomíná muž, kterému soutěžící říkají Strejda Viktor.
SuperStars prý byli velmi flexibilní a pracovalo se s nimi jako se světovými hvězdami šoubyznysu.
"Strašně je zajímalo, jestli to jejich fanoušci zvládnou a jestli jim nehrozí nebezpečí. Nejpozornější v tomhle ohledu byli Sámer Issa a Šárka Vaňková. Zrovna těm bych přál, aby v soutěži uspěli. Pokud jde o jejich fanoušky, jsou velmi slušní. Žádná agresivita, oni si přišli jenom pro podpis," uzavřel Viktor.
V červnu bude mít znovu napilno. SuperStars vyrazí na turné po českých městech a lze očekávat, že se na autogramiádách, které jsou nachystané, odbude něco podobného, jako minulý týden v Praze.
15. 6. bude podpisová akce v Olomouci a Hradci Králové, o den později v Ústí nad Labem a Chomutově.
