Článek
Mnozí lidé si mysleli, že jde jen o jeho obvyklé excentrické chvástání, jenže ono se to blížilo pravdě. Odborníci a pozůstalí později našli více než šestatřicet dětí, jejichž spříznění s hudebníkem se podařilo potvrdit. Další desítky zůstaly v kategorii možných potomků.
Podle Johna Langa, Hawkinsova kamaráda, působil díky svému pódiovému vystupování dojmem muže schopného nabídnout divoký sex. To prý ženy spolu s jeho vizáží přitahovalo. V sexu s ním hledaly dobrodružství s exotickým cizincem.
Ten se od nich přitom vzdálil mnohdy ještě dřív, než jeho spermie oplodnila jejich vajíčko. A když se někdy zdržel déle, stejně je nakonec ponechal ve „velmi tíživé situaci“.
Žebírka a alkohol
Jalacy J. „Screamin’ Jay Hawkins se narodil 18. července 1929 v Clevelandu. Jeho původní ambicí bylo stát se operním pěvcem. Když se ale tento cíl ukázal být nedosažitelný, obrátil se k blues.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1956. Nahrával se svou kapelou skladbu I Put a Spell on You. Původně z ní chtěli mít romantickou baladu, jenže ve studiu od toho záměru upustili poté, co je producent Arnold Maxin pohostil žebírky a alkoholem.
Vznikla atmosféra nespoutané svobody a tvůrčího chaosu. Z následné téměř improvizace se zrodila píseň plná Hawkinsova divokého křiku i hlubokého procítěného sténání. Byl to výkon, jenž navždy změnil jeho kariéru. Byl to okamžik zrodu Screamin’a Jaye Hawkinse.
Nosičů se skladbou I Put a Spell on You se prodal milion kusů. Nikdy se přitom neumístila na nejvyšších příčkách hitparád a mnohé rozhlasové stanice ji bojkotovaly kvůli údajným narážkám na kanibalismus.
Hawkinse ale ta píseň definovala coby pódiovou osobnost. Dosáhl celosvětové slávy díky stylu, pro nějž byly typické sexuální náboj a nespoutané šílenství. Když mu pak americký DJ Alan Freed nabídl tři sta dolarů za to, že před vystoupením vyleze z rakve, bez rozpaků to udělal. Z prostého hecu se zrodila jeho jedinečná pódiová prezentace.
Od té chvíle bylo každé jeho vystoupení náramnou podívanou. Hawkins na pódium přicházel s kostí v nose, v ruce třímal rituální hůl a rozmlouval s lebkou jménem Henry.
Jeho show byly plné netradičních prvků a hereckých výkonů, díky čemuž se stal průkopníkem žánru shock rock. Ten spojuje rockovou hudbu s okázalými, divadelními a šokujícími prvky.
Hrál také ve filmech, spolupracoval s dalšími umělci a neustále rozvíjel svou výstřední a jedinečnou image „voodoo bluesmana“.
Nůž v zádech
Byl známý četnými milostnými románky, z nichž vzešlo množství dětí. V rozhovorech s přáteli přiznával, že zapamatovat si je všechny je nad jeho síly. Tvrdil, že jich má 57, později počet změnil na 75. Možná mu ale jen přišlo zajímavé ty číslovky prohodit.
Prožil život plný divokých pódiových výstupů a nahánění sukní. Mnohokrát při tom samozřejmě také narazil. Jedna z jeho přítelkyň ho dokonce bodla do zad, když zjistila, že jí byl nevěrný.
Screamin’ Jay Hawkins na fotografii z roku 1977
Zemřel 12. února 2000 v Paříži na selhání orgánů. Předtím strávil deset let v Honolulu, kde většinu podzimu svého života proseděl v křesle s cigaretou v ruce.
Žádné z jeho dětí na pohřeb nedorazilo. Nikdo je totiž nepozval. Teprve po něm se Maral Nigolianová, Hawkinsova přítelkyně a autorka jeho životopisu, rozhodla zorganizovat setkání, které by jeho potomkům umožnilo navzájem se poznat.
„Vedl rychlý a tvrdý život a bez jakéhokoli přehánění tvrdil, že má sedmapadesát dětí,“ uvedla. „Nevytahoval se. Spíš ho mrzelo, že neměl možnost je více poznat a prožít to, aby byly v jeho životě přítomny.“
Setkání v roce 2001
Žádný seznam Hawkinsových dětí neexistoval, teprve Nigolianová ho začala dávat dohromady. Byla spuštěna webová stránka www.jayskids.com, jejímž prostřednictvím se mohli přihlásit lidé, kteří měli důvod si myslet, anebo přímo věděli, že Screamin’ Jay byl jejich otcem.
Během několika měsíců se ozvalo více než čtyři sta lidí. Většina z nich byla počata v padesátých letech, tedy v době před nástupem antikoncepční pilulky. Nakonec se ukázalo, že Hawkins má 36 potvrzených dětí a dalších zhruba 40 možných potomků.
Screamin’ Jay Hawkins na civilním snímku z července 1993
Část z nich se 12. února 2001, v den prvního výročí zpěvákova úmrtí, sešla v klubu House of Blues v Los Angeles. Přítomní v něm uctili jeho odkaz.
Pokud se na tom srazu objevil hněv, pak v srdcích Hawkinsových oficiálních dětí. Sookie Lee Anne Hawkinsová novinářům řekla: „Ty lidi neznám. A je mi jedno, co tvrdí. Jsou to pro mě cizí lidé. Cizí.“
Mimochodem, Hawkins sám otce nepoznal a matka ho opustila.
