Článek
Plant později uvedl, že po této tragédii už Led Zeppelin „nepotřeboval“. A tak ačkoli se rozešli až po smrti svého bubeníka Johna Bonhama v roce 1980, o odchodu z kapely vážně uvažoval už tři roky předtím.
„Pro Led Zeppelin neexistoval žádný plán. Prostě jsme jeli. Po ztrátě syna už jsem ale tu skupinu nepotřeboval. Takové hudební románky jsou skvělé, když je všechno v pořádku. Když se ale věci začnou kazit, kdo by chtěl celé hodiny vysedávat v zákulisí s lidmi, se kterými je v podstatě uvězněn už od roku 1968? Nehráli jsme karty, nechodili do kina, prostě jsme jen čekali. A tak jsem se chtěl dostat pryč,“ uvedl.
Karac byl Plantovo druhé dítě. Dcera Carmen je nejstarší, mladší jsou synové Logan a Jesse.
Nehoda na ostrově
Zpátky ke zmíněným smolným časům. Led Zeppelin byli nuceni přerušit koncertování již v roce 1975. Plant a jeho žena Maureen Wilsonová (vzali se v roce 1968 a rozvedli v roce 1983) tehdy při autonehodě na řeckém ostrově Rhodos utrpěli vážná zranění.
Během pauzy v turné k albu Physical Graffiti tam byli na rodinné dovolené. Pronajali si vůz, za volant si podle většiny zdrojů sedla Maureen, ale v jednu chvíli nad řízením ztratila kontrolu a narazila do stromu.
Robert Plant se svou ženou Maureen Wilsonovou (druhá zleva) a dcerou Carmen (vpravo) v zákulisí Knebworth Festivalu v srpnu 1979.
Plant utrpěl vážnou zlomeninu lokte a kotníku. Zranění nohy bylo natolik komplikované, že lékaři zpočátku pochybovali, zda bude ještě někdy normálně chodit. Plné zotavení mu trvalo dva roky, přičemž byl delší dobu odkázán na invalidní vozík.
Jeho žena na tom byla ještě hůř. Utrpěla zlomeniny lebky, pánve i nohy a život jí prý zachránil zásah manažera kapely Petera Granta, jenž pro rodinu poslal soukromé letadlo s britskými lékaři, aby ji přepravilo do nemocnice v Londýně.
Ačkoli vynucená pauza pomohla Plantovi zotavit se ze zranění, nedokázala odvrátit sérii nepříjemností, které americké turné provázely. Vše začalo tím, že onemocněl laryngitidou, což skupinu donutilo odložit úvodní koncert z února na duben 1977. Jenže vybavení kapely bylo odesláno za oceán dříve, a to jí znemožnilo zkoušení doma v Anglii.
Led Zeppelin na snímku z roku 1977, zleva John Bonham, Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones.
„Měsíc jsme neměli nástroje,“ vzpomínal kytarista Jimmy Page. „Všechno naše vybavení dorazilo do Ameriky pět dní před naším plánovaným odjezdem z Anglie. Celý měsíc jsem tedy nevzal kytaru do ruky a z prvních koncertů jsem měl hrůzu.“
Na dubnovém vystoupení v Cincinnati se do haly pokusili vniknout lidé bez vstupenek, což vedlo k jejich potyčkám s pořadateli. K menším nepokojům došlo i v červnu v Tampě, kde musel být koncert přerušen kvůli silnému dešti, což se mnohým divákům nelíbilo a pustili se do ničení věcí.
Situace se vyhrotila následující měsíc, kdy manažer Peter Grant spolu s partou lidí, v níž byl i bubeník John Bonham, zbil Jima Matzorkise, člena týmu koncertního promotéra Billa Grahama. K incidentu došlo po vystoupení kapely 23. července na festivalu Day on the Green v kalifornském Oaklandu.
Z něho odjeli členové Led Zeppelin na další plánované vystoupení do New Orleansu každý zvlášť. Krátce po příjezdu do města pak zastihla Planta zdrcující zpráva: jeho syn Karac je ve špatném zdravotním stavu.
Led Zeppelin v Madison Square Garden v roce 1977
„Obsahem prvního telefonátu bylo, že je nemocný,“ uvedl tourmanažer Richard Cole, když popisoval dva hovory Planta s manželkou. „Obsahem druhého, že zemřel.“
Zpěvák ihned odjel domů, turné bylo přerušeno. Jak později poznamenal Page: „Byli jsme přátelé. Museli jsme mu dopřát trochu prostoru.“
Kapelu zachránil Page
„Po smrti Karaca se mi dostalo velké podpory od našeho bubeníka Johna Bonhama. V těch úplně nejtemnějších chvílích mého života to byl on, kdo za mnou přišel. Ostatní kluci byli z jihu Anglie a neznali ten druh společenského cítění, jaký máme na severu, tu schopnost překlenout společně nepříjemnou propast s jemnocitem a útěchou,“ uvedl Plant.
Procházel peklem, jehož součástí nebyl jen jeho žal, ale i arogance médií, která se událostí nemilosrdně věnovala. „Přišel jsem o syna. Nechtěl jsem být s Led Zeppelin. Chtěl jsem být se svou rodinou,“ sdělil Plant později.
V té době se ze dne na den zbavil všech závislostí na návykových látkách. „Ano, v jeden den jsem přestal brát úplně všechno,“ prozradil.
Životopisec Led Zeppelin Mick Wall tvrdí, že Plantův odstup od kapely byl v té době hluboký. Když potom Page, baskytarista John Paul Jones a manažer Grant nepřijeli na Karakův pohřeb, vznikla mezi nimi trhlina, která se už nikdy nezacelila.
„Do té doby byl Robert pod vlivem Jimmyho a toho, co společně v Led Zeppelin vybudovali. Po tomto incidentu se to změnilo,“ uvedl Wall v roce 2011. „Zároveň to byl okamžik, kdy Robert získal mnohem větší vliv na to, co bude kapela dělat. Už mu na tom nezáleželo, a proto byl připraven kdykoli odejít, pokud by mu ostatní přestali vyhovovat.“
Pageovi se ale nakonec podařilo Planta přimět, aby zůstal. „Řekl mi, že beze mě není kapela ničím. Navrhl, abych si dal pauzu, dokud nebudu mít pocit, že jsem znovu připraven zpívat. Uvědomil jsem si, že jsme víc než obchodní partneři. Jsme skuteční přátelé. Ani jeden z nás nevěděl, jak dlouho na nás budou naši fanoušci ochotni čekat. Mohli zapomenout, kdybychom dlouho nehráli. Došlo mi, že nechci, aby se to kapele stalo,“ vysvětlil Plant.
