RECENZE: Porgy a Bess s charismatickými pěveckými hvězdami

Tu a tam se jednotlivá pěvecká čísla objevují v pěveckých recitálech, ostatně i na letošním festivalu zazněly tři ukázky z Gershwinovy opery ve vystoupení velšského basbarytonisty Bryna Terfela a slovenské sopranistky Slávky Zámečníkové. Ale průřez operou v provedení českých pěvců se na litomyšlském festivalu konal naposledy v roce 2005 v úpravě a pod taktovkou Františka Preislera ml.

Letošní koncertní uvedení také neobsahovalo celou operu, ostatně původní Gershwinova verze je čtyřhodinová a pro premiéru v roce 1935 upravená opera tříhodinová, takže zazněl jen výběr nejznámějších árií a ansámblů, přičemž šestice sólistů se kromě svých hlavních postav podělila i o řadu dalších rolí. Tak úvodní slavnou Clařinu Summertime přednesla britská sopranistka zdomácnělá na amerických scénách Elizabeth Llewellynová, představitelka Bess.

Zazpívala ji ale s krásnou kantilénou a intimním prožitkem, aby se pak rychle převtělila do vyzývavé Bess, bojující se závislostí na drogách i na násilnickém Crownovi. I jeho představitel, basista Kenneth Kellogg, v úvodu vystřídal několik epizodních postav, než bezpečně zakotvil v té své. A podobně i další pěvci. Střídání postav bylo naznačeno jemnou kostýmní změnou – přehozením šálu, výměnou čepice za klobouk, odložením saka apod. Pro toho, kdo se v příběhu opery orientuje, to bylo čitelné, pro ostatní možná, přes české titulky, postrádající ovšem označení postav, poněkud matoucí.

Ale pěvci to publiku usnadňovali bezprostředním hereckým projevem, odpovídajícím skutečnému představení. V tomto smyslu byl neodolatelný především tenorista Chauncey Packer, jehož hlavní postavou byl sice drogový dealer Sportin' Life, ale Packer se zmocnil s velkou přesvědčivostí i Robbinse či Crab Mana. Projevil se nejen jako vynikající zpěvák, ale i zdatný tanečník a komediální herec.

Barytonista Eric Greene má coby Porgy na svém kontě už ke stovce se blížící počet vystoupení, takže je v postavě, zmrzačeného, ale čestného a nade vše Bess milujícího muže, velmi přesvědčivý. Jeho podání písně I Got Plenty o' Nuttin' publikum odměnilo bouřlivým potleskem, stejně jako vroucně přednesený duet Bess, You is My Woman Now, kdy s něžně ostýchavým gestem předal představitelce Bess vystřižené papírové srdce a lásku vtělenou do lahodně znějícího barytonu.

Výborná byla i sopranistka Aundi Marie Moore jako Serena, především v emotivní árii My Man's Gone Now, a lásku publika si vysloužila sytě barevným hlasem i srdečným projevem Tichina Vaughnová coby Maria. Všichni sólisté nejenže mají Gershwinovu hudbu, oscilující mezi operní klasikou, jazzem a folklorními americkými vlivy, naprosto v krvi, a tím, jak prožívají své postavy, dokážou vyvolat dojem opravdu živého lidského příběhu. Jejich výkony byly tím nejcennějším, co průřez Porgy a Bess nabídl.

Druhým aktérem večera byla Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou dirigenta J. Davida Jacksona, která se v úvodu představila v Gershwinově Kubánské ouvertuře, v níž se skladatel inspiroval nejen latinskoamerickými rytmy, ale především instrumenty, jimž vévodí bicí sekce posílená o originální kubánská bonga, maracas, claves a další.

Orchestr ji zahrál s temperamentem, trochu oslabeným ve střední lyrické části nevýrazným zvukem smyčců, což ale možná bylo i věcí špatného nazvučení. V následující opeře už zněl orchestr vyrovnaněji a tvořil citlivý doprovod pěvcům.

Porgy a Bess se určitě zařadí k zážitkům letošní Smetanovy Litomyšle, především díky vynikajícím sólistům. Nicméně, pouhý výběr hitů nemůže nahradit prožitek z celé Gershwinovy úchvatné opery. Citelně scházely nádherné sbory i řada dalších čísel, včetně některých orchestrálních. Škoda, když už se dílo u nás po letech objevilo, zasloužilo by si plnohodnotné scénické provedení.