RECENZE: Imagine Dragons koupali hity v konfetách

Stát se to mělo před druhým koncertem skupiny v Praze. Ten první odehrála tři roky předtím v klubu SaSaZu a slavná byla už tehdy. Její první album Night Vision (2012) se v Americe prodralo na druhou příčku, dvojka Smoke + Mirrors (2015) byla už první jak v USA, tak v Británii.

V dalších letech Imagine Dragons svou silnou pozici posilovali a v pondělí na ně na prvním ze dvou koncertů v Praze čekalo na letišti v Letňanech šedesát tisíc lidí.

Je pravda, že ani dnes nevyhlížejí jako celebrity ze žurnálů. Zpěváka Dana Reynoldse, který je samý sval a samá šlacha, asi leckterá žena nepřehlédne, kytarista Wayne Sermon a baskytarista Ben McKee ale vypadají jako kámoši z kavárny.

Imagine Dragons jsou jedna z těch kapel, jejichž písničky běžný posluchač zná, ale netuší, že patří do jejich repertoáru. Ten je přitom plný hitů, z nichž pět se dostalo na nejvyšší příčku žebříčku rockových singlů v Americe.

Především na této nenápadné, leč rozhodující položce v kariéře kapely byl postaven celý pražský koncert. Ano, americká trojice, kterou naživo posílil ještě bubeník Andrew Tolman, hrála na obrovském pódiu obklopeném velkými obrazovými plochami, na kterých se střídaly tu nápaditější, tu méně nápadité projekce, její koncert měl dobrý zvuk a konfety se při něm snášely k zemi hned několikrát a v nejrůznějších barvách i tvarech. Jenže tohle nabízejí všechny velké kapely, a leckdy v lepším provedení i dramaturgii.

Imagine Dragons dostávali publikum do varu hlavně písněmi. Jejich podoba je přitom daná, protože kapela v nich pracuje obvykle s přilnavými melodiemi a dynamickými zvraty. Funguje to na albech a v Letňanech to fungovalo také, jak v tradičním rockovém zvuku formace, tak v krátkém akustickém bloku, do něhož spadly písně Next To Me a I Bet My Life.

Diváci obdrželi příděl dvaadvaceti skladeb, které kapela průběžně s gustem koupala v lázních konfet, ale i v pyrotechnických efektech či v poskakování asi dvaceti obrovských gumových míčů nad hlavami fanoušků. Ti jim při své hravosti věnovali pohříchu tolik pozornosti, že v tu chvíli jejich souznění s kapelou na dvě písně trochu ochladlo.

Dan Reynolds zpíval velmi dobře, muzikanti odvedli poctivé penzum práce, a kdyby si odpustili zbytečná sóla na své nástroje a dopřáli sledu písniček větší spád, bylo by to celé ještě o kousek sympatičtější.

Zohledníme-li však zpěvákovo vyznání Praze jako milovanému městu a hudbě jako milované činnosti, také jeho gesta podporující LGBT komunitu a poskakování s českou vlajkou v ruce, byl to příjemný koncert plný nápaditých poprockových písní.

Na ten druhý, který je naplánovaný na středu 11. června, přijde do Letňan dalších šedesát tisíc fanoušků.