RECENZE: Bryan Adams do Hradce přiletěl, servíroval rokenrol a i ženy si svlékaly trička

Náladu mu to ale nezkazilo. Oschl, vyšel na pódium a ve svých pětašedesáti letech se šarmem a bravurou ukázal, jaké je mít pod kůží rokenrolové řemeslo v celé jeho hloubce i prostotě. Svým výkonem možná odehnal další dešťové přeháňky.

Odehrál bezmála třicet písniček, starých, starších i nových z alba Roll with the Punches, které vyjde 29. srpna. Koncert přitom odsýpal tak, že od začátku do konce jako by uběhlo jen pár minut. Ve skutečnosti však trval necelé dvě hodiny. Měl svižný rozjezd, klidnější střední část a strhující finále.

Poukázal rovněž na magii přímočarých písniček zazpívaných Adamsem třeba jen s akustickou kytarou, v naprosté většině ale se tříčlennou kapelou za zády. Ukázalo se také, kolik globálních hitů i dobře známých písní Kanaďan v repertoáru má.

Na pódium přišel v dobré náladě a s odhodláním rozdat se ve své práci i přesto, že jeho probíhající turné je fyzicky dost náročné. Ve čtyřech po sobě jdoucích dnech například vystupoval v Pule, Bratislavě, Krakově a Hradci Králové.

Možná tedy trochu odpočíval, když promlouval dlouze k divákům a mimo jiné se je snažil přimět k tomu, aby dva obrovské gumové míče, které od začátku poletovaly nad jejich hlavami a pohybovaly se díky práci jejich rukou, doputovaly až na tribuny stojící naproti pódiu.

Jinak to ale byl veskrze příjemný koncert, který překvapil třeba tím, že klasická balada Heaven zněla po malých úpravách velmi svěže. Aranže některých starších skladeb totiž Adams a jeho kapela tu více, tu méně nápaditě posunuly, což v důsledku nemělo na jejich původní kouzlo zásadní vliv.

Několikrát Adams prokázal smysl pro humor. Nejvíce při písni You Belong To Me, před níž vyzval přítomné, aby si sundali trička a mávali jimi nad hlavami. Písnička začala a výzvu uposlechlo jen pár mužů. Zpěvák ji přerušil a podotkl, že je to i skladba pro ženy. A potom se děly věci.

Trička sundaly i některé ženy a mávaly jimi nad hlavami, přičemž s úsměvem vystavovaly na odiv své spodní prádlo. A nebyl by to rokenrolový koncert, kdyby se některé z nich nesvlékly do půl těla. Vše snímaly kamery, takže ženskou krásu na několik způsobů mohli obdivovat všichni, kteří nechali oči spočinout na dvou projekčních plochách na stranách pódia.

Uprostřed té skladby zazněl úryvek z Blue Suede Shoes, rokenrolové klasiky z poloviny padesátých let minulého století. Po ní střihli Adams a kapela Twist And Shout, písničku z roku 1961, kterou původně nahrála americká skupina The Top Notes, ale v repertoáru ji měli třeba i britští Beatles nebo američtí The Isley Brothers.

A zatímco Adams většinou střídal hru na kytaru, akustickou kytaru i baskytaru, samozřejmě vždy se zpěvem, hitovku (Everything I Do) I Do It For You si střihl bez nástroje a na pódiu se pohyboval s mikrofonem usazeným ve stojanu.

Ve vizuální složce se koncert často nořil do kombinace černé a bílé. Scéna přitom byla jednoduchá, postavená tak, aby dala prostor umělcům. Byla to prostě stará dobrá rokenrolová práce.