Článek
Jak si sám pro sebe definujete hit?
O tomhle jsem moc nepřemýšlel, protože tak při tvorbě neuvažuju. Obecně asi platí, že hit lze doložit komerční úspěšností, jeho prodejním úspěchem a popularitou. Je dobré, když se jím nějaká písnička stane, nicméně pro mě je důležitá kvalita tak, jak ji sám vnímám. Mám pro ni měřítko a nehodlám se ho vzdát.
Pro mě je hitem každá má píseň, kterou si zpívá aspoň jeden člověk na téhle planetě. A jak říkal americký producent Rick Rubin, úspěchem je, když člověk k něčemu sedne a dokončí to. Zbytek záleží na milionu vnějších okolností, takže nemá smysl se tím stresovat.
Mám však také tu výhodu, že se neživím jenom hudbou. Jsem herec a vydělávám si divadlem a natáčením filmů či seriálů. Díky tomu si mohu dopřát tvůrčí svobodu. Z výdělků z hudby zaplatím kluky z kapely, poplatím, co je třeba, a to stačí.
Jak poznáte, že jste písničku dokončil?
Podle pozitivní, přitom těžko popsatelné emoce, která se u mě v určitou chvíli dostaví. Vždycky, když napíšu písničku, se kterou jsem spokojený, jsem zhruba půl roku v pohodě. Žiju z toho. Naplnil jsem svou tvůrčí potřebu, což je pro mě největší radost.
Igor Orozovič se ve svých písních opírá především o atmosféru a texty.
Písnička Sisyfá z nové desky je balada o vytrvalosti a smíření. Jak se narodila?
Je pro mě takový malý klenot. Většinu textů nosím dlouho v hlavě, vracím se k nim a někdy je musím i několik měsíců vysedět. U Sisyfy to bylo jiné.
Byl jsem na dovolené a bojoval s jinými texty. Jeden večer jsem byl doslova zoufalý, že mi to nejde, a když město usnulo, vyrazil jsem na procházku k oceánu a tu atmosféru na sebe nechal působit.
Cestou zpátky se mi začaly v mysli zjevovat motivy a věty. Jako by si mě ten text našel sám. Prostě jsem si jen broukal slova ve volných asociacích a tak, jak ke mně přišla, jsem je zapsal a pak už neměnil. Je to jeden z mých nejminimalističtějších textů, a přitom v něm mám ukrytých milion významů.
Do té písně jste přizval Martu Kubišovou, zpěvačku, která už s hudbou skončila. Jak jste ji přiměl, aby přišla do studia a svůj part nahrála?
Že mé pozvání přijala, vnímám jako radost, malý zázrak i potvrzení, že v sobě ta píseň nese něco výjimečného.
Před lety jsem napsal hudbu ke skladbě Dvojitá Mondscheinsonate pro náš Cabaret Calembour. Od začátku jsem myslel, že by ji Marta skvěle zazpívala, ale tehdy jsem od ní dostal košem. Chápu, že to bylo trochu mimo její žánr.
Tentokrát to klaplo. Její hlas dodává písni Sisyfá hloubku i lidskou zkušenost. Zní mi, jako by byla psána přímo pro ni.
Igor Orozovič natočil písničku Sisyfá s Martou Kubišovou.
V písni Chlapec a moře zpívá operní pěvkyně Jana Kačírková. Její přítomnost přináší albu takříkajíc jinou barvu. Souhlasíte?
Ano, naprosto. Je to takové překvapení. Písnička je o tom, že Benátky jsou už pod vodou a lidé vzpomínají na dobu zlatých portálů a vášnivých gest, kdy se opera těšila největší slávě.
Od chvíle, kdy jsem ji napsal, jsem v závěru cítil operní zpěv. Také jsem hned na první noční demonahrávce u piana kvílel jako Pavarotti na drogách. Prostě v závěru musela být opera.
Jenže mě s tím všichni posílali do háje. Říkali, že jsem kýčař a že to bude moc velký cirkus.
Já si to ale prosadil. Oslovil jsem Janu Kačírkovou, se kterou jsem asi před patnácti lety hrál v Ostravě v představení Amadeus, a ona do toho šla.
V Čechách se bojíme patosu, ale já myslím, že do téhle písně prostě patří. Notabene když je o patetických dobách.