Článek
O ochraně rozhodlo ministerstvo kultury v srpnu, Novinkám to potvrdil majitel hangáru, podnikatel Zdeněk Růta z Osečné na Liberecku. O památkovou ochranu svého úlu sám požádal.
„Chtěl jsem, aby to byla kulturní památka mimo jiné kvůli tomu, aby to třeba překazilo nebo zkomplikovalo nevhodný záměr na letišti,“ řekl Novinkám Růta s odkazem na plán Libereckého kraje, který chce letiště Hradčany pokrýt solárními panely a vyrábět tam elektřinu pro krajské budovy. „Kolem vyhlášené památky je ochranné pásmo, ale jeden chráněný objekt je málo, muselo by jich zde být víc,“ dodal Růta.
Plocha letiště patří Libereckému kraji, jednotlivé úly ale mají soukromé majitele. Zdeněk Růta svůj hangár vlastní zhruba 25 let, má tam ukrytá dvě letadla a jedno další si v současné době sám staví. Věří, že památková ochrana mu pomůže i k získání dotace na rekonstrukci úlu, třeba na opravu vrat či vyčištění posprejovaných ploch.
Plocha letiště Hradčany patří Libereckému kraji, jednotlivé úly ale mají soukromé majitele.
Hangáry na severní straně letiště Hradčany nechala v letech 1971 a 1972 postavit takzvaná střední skupina vojsk, tedy jednotky sovětské armády, nasazené v Československu po začátku okupace z roku 1968. Sověti na letišti Hradčany garážovali své nadzvukové stíhačky MiG-21 a ve vojenském prostoru Ralsko měli tisíce vojáků.
