Článek
„Koncert v místním Pogo baru jsme domluvili poté, co jsem viděl Glenův koncert s kapelou The Frames přímo v Irsku,“ vzpomíná fotograf Vojtěch Vlk, který z města na Třebíčsku pochází a žije v Praze.
Do Irska jej vzal Rakušan Joe Streibel, s nímž se fotograf předtím seznámil, když jeden semestr studoval ve Vídni. „S Glenem už spolupracoval Marek Irgl, který ho vozil do Valašského Meziříčí. A můj rakouský kamarád pomáhal Glenovi s jeho malými koncerty, když nehrál se svojí kapelou, sám totiž ještě tak známý nebyl,“ vysvětluje Vojtěch Vlk.
Když pak Ira, který začínal jako busker na ulici a později získal řadu cen (včetně Oscara společně s Markétou Irglovou za nejlepší filmovou píseň roku 2007), slyšel naživo, hned měl jasno.
„Stačilo pár prvních písní a bylo patrné, že Glen není obyčejný muzikant. Na pódiu působil naprosto přirozeně. Syrový hlas, obrovská energie, humor a schopnost navázat kontakt s publikem během pár minut,“ líčí fotograf, který se hodně zaměřuje na hudební branži a Hansarda pak několikrát fotografoval.
Právě se Streibelem upekli nápad, že Glena dostanou také do Moravských Budějovic. To se povedlo v roce 2001.
„Domluvili jsme koncert v klubu Pogo bar. Glen s Mikem Christopherem přijeli, ubytovali se u mých rodičů a večer odehráli koncert, na který se dodnes vzpomíná. Myslím, že pro všechny byl Glen doslova zjevením,“ vybavuje si Vlk.
Zapomněli sbalit nástroj
Kudrnatý muzikant, který netrpěl hvězdnými manýry, ale proslul srdečným vztahem k fanouškům, po vystoupení zůstal a Pogo pak pulzovalo dlouho do noci, během níž se zrodil jeden nezapomenutelný příběh.
„Ve zmatku při balení aparatury zůstala před klubem opřená Glenova elektrická kytara. Nikdo si toho nevšiml. Ani Glen, ani my,“ líčí Vojtěch Vlk. Při koncertu Hansard hrál také na svoji děravou akustickou kytaru.
Došlo k nejhoršímu, elektrická kytara mezitím zmizela. „Pro Glena to nebyl jen pracovní nástroj. Byla to jeho oblíbená kytara Fender, na kterou hrál i během turné, když předskakoval Bobu Dylanovi. Měl ji opravdu rád a bylo vidět, jak moc ho tahle ztráta zasáhla, byl nešťastný,“ zmiňuje fotograf.
V sedmitisícových Moravských Budějovicích se hned rozjelo velké pátrání. „Glen vypsal nálezné. Po celém městě jsme lepili plakáty, obvolávali známé, informace se dostala do místních novin i televize,“ vzpomíná Vlk.
Druhý koncert jako poděkování
Dlouho se nic nedělo, ale po asi dvou týdnech přišel nečekaný obrat. „Ozval se člověk, který našel kytaru bez futrálu, ten byl později nalezen pohozený v poli za Budějovicemi. Za slíbené nálezné ji vrátil. Už si nejsem jistý, zda to bylo 10 nebo 20 tisíc korun,“ přemýšlí Vojtěch Vlk.
Může jen spekulovat, zda ji nálezce opravdu našel, nebo ji měl celou dobu schovanou. „Byla neprodejná, všichni díky hledání věděli, co se ztratilo,“ poukazuje.
A tak se tehdy jednatřicetiletý Hansard do Moravských Budějovic ještě jednou vrátil – pro kytaru a zahrát malý děkovný koncert. Těch pak bylo v dalších letech na Vysočině mnohem víc, opakovaně zářil na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou nebo na Prázdninách v Telči.
Glen Hansard a Markéta Irglová
