Článek
Druhá, scénografická část multimediální expozice, je do 15. května přístupná v Synagoze na Palmovce v autorově domovské čtvrti Libeň. Obě akce jsou součástí oslav spisovatelových nedožitých devadesátin.
"Příliš hlučná samota je napsaná tak, že si ji zamiluje každý, kdo ji vezme do ruky. Chtěli jsme ji zpracovat tak, aby oslovila lidi, kteří se s komiksem ani nesetkali," řekl Právu scenárista komiksu Lionel Tran (1971). "Zvlášť mě zaujal pocit snu, Haňťův monolog procházející celým dílem, průnik starého s novým a naopak. Chtěli jsme, aby lidi komiks zaujal a přiměl je přečíst knížku, která je vlastně o změnách československé společnosti."
Komiks Une trop bruyante solitude - Příliš hlučná samota vznikl v rámci roku české kultury ve Francii a představen byl nejdříve v Lyonu, potom na Mezinárodním festivalu komiksu v Angouléme i na výstavě knih v Bordeaux.
"Chtěl jsem, aby se naše práce nepodobala klasickému mezinárodnímu komiksu a protože jsme neměli přímo zkušenost s Prahou, přizvali jsme ke spolupráci fotografku Valérii Bergeovou," dodal výtvarník Ambre (1971).
"V Praze jsem byla už před deseti lety a když jsem dostala zadání, snažila se objevit místa, kde se Příliš hlučná samota odehrává, ale i další, která vystihují atmosféru. Proto jsem přátelům nabídla fotky z Prahy i z Lyonu, snažila jsem se do nich vložit hodně subjektivního pocitu," řekla Bergeová.
Ředitelka památníku Eva Wolfová připomněla, že Hrabalova próza vyšla poprvé v samizdatu v roce 1978. Exilový Index v Kolíně nad Rýnem ji vydal v roce 1980. V Praze oficiálně vyšla v Odeonu roku 1989. Příběh Hanti, muže, který celý život lisuje v podzemí staré i nové svazky knih na kaši, z níž snad vzniknou nové tituly, a medituje v prachu a špíně o smyslu života i světa, je ve Francii velmi populární. I proto si ho zmíněná trojice sdružená v asociaci TerreNoire zvolila.
