Hlavní obsah

Zemřela italská herečka Sandra Milo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

29. 1. 2024, 11:27

Aktualizováno 29. 1. 2024, 12:47

Ve věku 90 let zemřela italská herečka Sandra Milo, uvedla agentura ANSA. Umělkyně patřila k nejznámějším tvářím italského filmu a televize druhé poloviny 20. století a média ji označují za múzu režiséra Federika Felliniho. Zesnula doma, obklopená svou rodinou.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Italská herečka Sandra Milo na archivních záběrechVideo: AP

Článek

Milo, vlastním jménem Salvatrice Elena Grecová, se narodila v roce 1933 v Tunisku. Filmovou herečkou se stala v polovině 50. let a za svou kariéru hrála ve zhruba sedmi desítkách italských filmů.

Sandra Milo: "Sono grata ai registi e ai miei figli". L'attrice si racconta in occasione del David di Donatello alla carriera nel 2021 #ANSA pic.twitter.com/tb7dmkLf6u
— Agenzia ANSA (@Agenzia_Ansa) January 29, 2024

Obsazovali ji známí režiséři jako Roberto Rosselini, Sergio Corbucci, Dino Risi či Luciano Salce, uvedla ANSA.

Sandra Milo a Vittorio de Sica ve filmu Generál della Rovere (1959)

Nejintenzivnější vztah však měla s režisérem Federikem Fellinim, který ji obsadil do filmů Giulietta a duchové či 8 a půl. Vedle profesního vztahu byla Milo skoro dvě desítky let i milenkou známého režiséra.

Sandra Milo na loňském benátském filmovém festivalu.

Smutný klaun Federico Fellini

Kultura

„Felliniho jsem obrovsky milovala,“ řekla herečka loni v rozhovoru s deníkem La Repubblica. V menších produkcích Milo hrála i v posledních letech.

Sandra Milo (1933-2024)

Narodila se 11. března 1933 v Tunisu jako Salvatrice Elena Greco.
Začínala jako modelka a první film natočila v roce 1955.
V roce 1959 ji Roberto Rossellini obsadil do hlavní ženské role filmu Generál della Rovere. Největší úspěch ale zaznamenala ve filmech Federica Felliniho: Osm a půl a Gulietta a duchové.
Od konce šedesátých let se objevovala jen sporadicky v menších rolích, comeback pro ni znamenal v roce 2003 film Pupiho Avatiho Srdcem jinde.
Pracovala i jako televizní moderátorka, do poslední chvíle hrála také v italských divadlech, především v Římě.

V roce 2020 na sebe přitáhla pozornost tisku, když se přivázala před sídlem italské vlády v centru Říma. Chtěla tímto způsobem upozornit na obtížnou ekonomickou situaci, kterou během pandemie covidu-19 zažívali kvůli opatřením proti šíření koronaviru pracovníci ve filmu a kultuře. Tehdy ji přijal premiér Giuseppe Conte.