Zavřete oči, odcházím. Kristian se vrací na plátna kin

Premiéru měl 8. září 1939, poté byl dlouhá léta k vidění jen na televizních obrazovkách. Od 25. dubna ale bude opět zářit na filmových plátnech. A to v digitálně restaurované verzi, kterou provedli odborníci z Národního filmového archivu.

Restaurování bylo financováno z daru Milady a Eduarda Kučerových, mecenášů českého filmu, díky kterým se dostalo pomoci už téměř třem desítkám snímků.

„Film Kristian je v tuzemském kontextu konce třicátých let výjimečný. Jak filmoví kritici, tak diváci jej vnímali jako světový. Vynikající film evropské úrovně, který se vymyká tomu, co se většinou v tuzemských kinech z české produkce promítalo,“ řekla o filmu na jeho slavnostním uvedení ve čtvrtek večer v pražském kině Atlas filmová vědkyně Šárka Gmiterková.

Podle jejích slov jeho světovost vadila Filmovému poradnímu sboru, který fungoval od poloviny 30. let do začátku protektorátu. Nelíbilo se jim také, že se jedná o adaptaci divadelní hry francouzského dramatika Yvana Noého.

„I v důsledku nacionalistických tendencí, které s sebou nesla druhá republika po mnichovském diktátu, filmu vytýkali, že je příliš snobský, mondénní a snaží se být světový. Režisér Václav Binovec (kolaboroval s nacisty, pozn. red.) říkal, že bychom zahraniční náměty měli povolovat opravdu jen ve výjimečných případech a soustředit se na vlastenecké, národovecké české umění,“ uvedla.

Světovost do filmu Kristian vnášel podle Gmiterkové nejen svým šarmem Oldřich Nový. Také příslibem romantického dobrodružství.

„Oldřich Nový nebyl žádný svůdce nebo dravec, který by ženy sváděl za účelem vlastního prospěchu nebo potěšení. On ženám v milostných tanečcích podléhal. Což v tomto filmu poprvé vykrystalizovalo,“ dodala.

Vedle Nového zářily Adina Mandlová jako elegantní Zuzana v luxusních róbách ze slavného salonu Hany Podolské a Nataša Gollová, která hrála plačtivou, ušlápnutou manželku Mařenku, jež se promění v krásnou ženu. Výborně je doplňovali Raoul Schránil, Bedřich Veverka, Jára Kohout, Anna Steimarová, Jaroslav Marvan či Čeněk Šlégl.

Po premiéře v roce 1939 se Kristian stal jedním z nejoblíbenějších filmů. Tato konverzační komedie se postupně stala klasikou české veselohry. Nyní ji česká kina uvedou v podobě, ve které film viděli a slyšeli diváci v době jeho prvního uvedení v roce 1939.

(Omluva čtenářům, v původní verzi bylo špatné křestní jméno Raoula Schránila.)